R.U.R.

Z EkzamenoWiki
Verze z 5. 5. 2018, 16:10, kterou vytvořil -AD- (diskuse | příspěvky) (+, části jsou převzaty z odpovídajících článků na Wikipedii)
Přejít na: navigace, hledání


Český jazyk
Literární dílo (rozbor)
Titul R.U.R.
Literární období demokratický proud meziválečné literatury
Literární druh drama
Autor Karel Čapek
Literární žánr "kolektivní drama se vstupní komedií" (dystopické drama)
První vydání 1920
První české vydání 1920
Kanonické vydání N/A


Děj

Předehra

Do kanceláře Domina, centrálního ředitele Rossumových Univerzálních Robotů, přichází Helena, dcera prezidenta Gloryho. Domin jí okamžitě nabídne prohlídku továrny za podmínky, že zachová mlčenlivost o detailech výrobního postupu. Poté ji popisuje historii výroby robotů mající počátek v experimentech učence Rossuma, který objevil alternativní způsob organizace živé hmoty. Ten později využil při umělém vytváření živých tvorů, zejména umělých lidí. Kvůli svému vizionářství se rozhodl stvořit bytost, která by byla zcela totožná s normálními lidmi, jeho pokusy v tomto směru však skončily neúspěchem. Jeho synovec však ve vynálezu viděl příležitost pro zisk a proto návrh umělých lidí zjednodušil tak, aby byla umožněna jejich sériová výroba. Tak vznikli roboti, kteří mají na rozdíl od lidí minimální potřeby. Životnost kvalitnějších robotů pak dosahuje přibližně dvaceti let. Domin poté ukazuje Heleně Sullu, jeho robotickou sekretářku. Když Helena nevěří, že je Sulla robot, chce ji dát Domin pitvat, což Helenu rozhořčí, Sulla však zůstane zcela lhostejná. Nakonec Domin posílá Sullu pryč a nabízí Heleně prohlídku všech částí továrny, kde jsou postupně vyráběny jednotlivé soustavy robotů, kteří jsou z nich následně kompletováni.

Do kanceláře zatím přichází další pracovníci továrny – Fabry, Gall, Hallemeier, Alquist a Busman. Helena je pokládá za roboty, a proto jim prozrazuje své pravé poslání – přichází do továrny jako zástupkyně Ligy humanity, která usiluje o zlepšení postavení robotů. Když se omyl vyjasní, obává se Helena, že ji představitelé továrny okamžitě pošlou pryč. Těm však její snaha o zvýšení sebeuvědomění robotů nijak nevadí, neboť všechny takové pokusy v minulosti skončily nezdarem. Upozorňují Helenu, že roboti nemají žádné city, neboť by to bylo pro jejich práci zbytečné. Připravují však vylepšení nervové soustavy robotů, které by jim umožnilo vnímat bolest. V současné době totiž robotům nijak nevadí zmrzačit se, což vede k zbytečným ztrátám. Občas u robotů také propukne jakýsi záchvat, kdy robot přestane pracovat a pouze skřípe zuby. Busman vysvětluje, jaké výhody přinesli roboti lidské společnosti, když díky zlevnění výroby dochází k razantnímu snižování cen. Má navíc vizi, že za chvíli bude vše natolik levné, že již lidé nebudou muset vůbec pracovat a zavládne všeobecný blahobyt. Helena se nakonec nechává částečně přesvědčit o prospěšnosti robotů a svoluje ke společné snídani. Domin ji následně požádá o ruku.

Dějství první

Domin, Fabry a Hallemeier chystají potají květiny v Helenině salónu. Zatím přichází Helenina chůva Nána, která si stěžuje na roboty. Informuje pak Helenu, že se další z robotů, Radius, pominul. Domnívá se také, že jsou roboti ďábelským vynálezem, za který lidstvo stihne boží trest. Mezitím přichází Domin a předává Heleně dary k desátému výročí jejího příchodu do továrny (mezi kterými je i válečná loď). Helena vzpomíná na události posledních deseti let, kdy dělníci bez práce ničili roboty a kdy byli roboti užíváni jako vojáci ve strašlivých válkách. Domin Heleně sděluje, že už týden nemá jakýchkoliv zpráv o okolním světě. Helena má neblahé tušení a prosí Domina, aby odjeli z továrny a usadili se na nějakém odlehlém místě. Mezitím Dominovi zavolá Fabrin, a ten tak odchází aniž se k návrhu vyjádří. Helena se nedokáže zbavit svých obav a požádá Nanu, aby přinesla poslední noviny. V těch se píše o strašlivém vraždění robotů ve válkách, při kterém zahynulo již 700.000 lidí a informace o nulové porodnosti za poslední týden. Nána to považuje za boží trest.

Helena poté přivádí Alquista a ptá se jej, proč se její nová loď jmenuje "Ultimus". Alquist vysvětluje, že to znamená "poslední" a svěřuje se jí se svými obavami z pokroku, které částečně zahání manuální prací. Stejně jako Nána si přeje zkázu robotů a návrat lidí zpět k práci, neboť soudobé změny považuje za nebezpečné. Soudí také, že se lidé přestali rodit proto, že jsou již zbyteční. Alquist následně odchází a Helena žádá Nánu, aby přivedla pominutého Rádia. Také zavolá doktoru Gallovi. Přichází Radius a vyslovuje svou nenávist k lidem, kterým chce vládnout. Helena mu dává zprávu pro Domina, aby jej neodeslal do spalovny. Poté jej krátce vyšetří Dr. Gall, který zjišťuje, že se nejedná o standardní křeč robotů, nýbrž o jakousi vzpouru. Helena se ptá, zdali jsou všichni roboti vyráběné podle nového postupu takto nenávistní, což Gall částečně potvrzuje. Hovoří též o robotce Heleně, která je však kvůli své nízké inteligenci zcela neužitečná. Helena se ptá na Gallův názor na příčinu nulové porodnosti. Ten vyjadřuje své přesvědčení o nadbytečnosti lidí, které roboti nahradili v práci. Helena jej pak propouští a žádá Nánu, aby zatopila v krbu. Poté přinese hromadu papírů, které spálí.

Přichází Hallemeier, Gall, Alquist a Domin, kteří Heleně opětovně přejí k desátému výročí jejího příchodu. Fabry a Busman jsou zatím v přístavu. Poté Helenu informují o revoltě robotů, která však dle jejich názoru byla potlačena, neboť k továrně právě připlouvá poštovní loď. Také říkají, že i v případě, že by vzpoura skutečně vypukla, by mohli roboty vydírat za pomocí Rossumových plánů na jejich výrobu. Helena je zděšena a prosí je, aby zavřeli továrnu a odjeli. Domin má však plány na rozšíření výroby robotů, kteří by však byli vyrábění v národnostních edicích, které by se vzájemně nenáviděli a nemohli se tedy spojit proti lidem. Poté přichází Fabry, který všem (kromě Heleny) oznamuje, že poštovní loď přivezla pouze agitační letáky robotů. V těch jsou všichni roboti pobízeni k vyvražďování lidí a k následnému návratu do práce. Busman následně přináší zprávu, že roboti obsadili Ultima. Budova je zatím obklíčena a tovární píšťaly a sirény pískají k útoku.

Dějství druhé

Roboti nadále pokračují v tichém obléhání budovy. Hallemeier s Fabrym zatím připravují alespoň základní obranu – barikádu dveří a chodby a improvizovaný elektrický ohradník. Busman přichází s účetními knihami, ve kterých si chce před smrtí udělat pořádek. Domin znepokojeně postřehne, že roboti na Ultimu na ně zaměřili děla. Dr. Gall považuje za původce celé vzpoury robotů Evropu, která je používala ve válkách. Alquist se domnívá, že byla chyba roboty vůbec vyrábět. Domin naopak výroby robotů ani v této chvíli nelituje, neboť se stále domnívá, že mohli lidstvo osvobodit od práce. Roboti se mezitím přiblíží k zahradní mříži, do které Fabry pustí proud a čtyři roboty zničí.

Alquist začne sebe i ostatní obviňovat z vyhubení lidstva, jehož příčinou je podle něj lidské velikášství a touha po zisku. Dr. Gall se cítí vinen, neboť zavedl do výroby změny, které změnily některé charakteristiky robotů a učinily je více nenávistné. Těchto kusů však byly řádově stovky, takže všichni považují vliv jeho zásahů za zanedbatelný. Helena navíc přizná, že veškeré změny činil Gall na její žádost. Busman chce s roboty vyjednávat a přenechat jim Rossumův rukopis s podrobnostmi o výrobním postupu výměnou za záruku bezpečného odchodu. Domin nechává hlasovat mezi Busmanovým návrhem a alternativou – zničením Rossumova rukopisu. Všichni hlasují pro vydání rukopisu (kromě Heleny, která nemá příležitost projevit názor) a Domin jde tedy pro rukopis. Když jej nenajde, Helena se přizná, že jej dříve spálila. Doufala přitom, že zastavením výroby robotů se začnou opět rodit děti. Fabry, Hallemeier a Gall její záměr částečně schvalují, neboť se domnívají, že alespoň část lidstva přežila a za dvacet let bude moci opět ovládnout svět. Busman se chce pokusit všechny vykoupit za půl miliardy z tovární pokladny. Zapomene však na silný proud protékající zahradní mříží, které se dotkne a umírá. Zbývající osazenstvo pokoje sleduje svítící žárovku, která značí, že lidé pracující v elektrárně dosud nepadli. Žárovka však záhy zhasíná a všichni kromě Alquista se hodlají postavit přicházejícím robotům. Všichni jsou postupně zabiti, Alquista však roboti ušetří, neboť jej díky manuálním pracím, které dříve vykonával, považují za využitelného. Radius, který celý útok vedl, se raduje z vítězství.

Dějství třetí

Alquist si stěžuje na obtížnost znovuobjevování postupu pro výrobu robotů. Přichází robotický sluha ohlašující příchod Ústředního výboru robotů. Současně oznamuje, že se robotům ani po vynaložení velkého úsilí nepodařilo nalézt žádné přeživší lidi. Přichází výbor, který po Alquistovi požaduje postup pro výrobu robotů. Alquist vysvětluje, že on sám jej nezná a spis, který jej obsahoval, byl zničen. Vůdce výboru, Damon, pak požaduje, aby Alquist prováděl experimenty s živými roboty. Alquist se tedy rozhodne experimentovat s Damonem, po pokusném řezu však zjišťuje, že vivisekci robotů psychicky nezvládne. Poté, co Alquist usne, se v jeho laboratoři spolu baví dva roboti – Primus a Helena. Jejich smích Alquista probudí a vyvolá v něm domnění, že jsou nablízku lidé. Když zjistí, že se jedná o roboty, rozhodne se každému z nich vyhrožovat pitvou. Když zjistí, že jsou ochotni se pro sebe navzájem obětovat, usoudí, že mohou tvořit základ budoucího života na Zemi.

Maturitní úkoly

  • Téma – možná nebezpečnost lidského pokroku
  • Motivy – umělý život, válka, pokrok
  • Časoprostor – v neznámém čase na ostrově s továrnou produkující roboty. Záběr díla – několik let
  • Kompoziční výstavba – předehra a 3 dějství, dále členěno na repliky, přítomné jsou scénické poznámky
  • Literární druh – drama, literární žánr – "kolektivní drama se vstupní komedií" (dystopické drama)
  • Vypravěč – není
  • Postavy
    • Harry Domin – vizionářský ředitel Rossumových Univerzálních Robotů, jehož hlavním cílem je zbavit lidstvo povinnosti pracovat. Je neústupný a ctižádostivý.
    • Inženýr Fabry – generální technický ředitel RUR
    • Dr. Gall – přednosta fyziologického a výzkumného oddělení RUR
    • Dr. Hallemeier – přednosta Ústavu pro psychologii a výchovu robotů
    • Konzul Busman – generální komerční ředitel RUR, poměrně odvážný, nicméně přeceňující moc peněz
    • Stavitel Alquist – šéf staveb RUR, dosti starostlivý a humanisticky zaměřený. Technický pokrok v podobě výroby robotů jej děsí.
    • Helena Gloryová – členka ligy humanity a Dominova pozdější manželka. Dlouhodobě usiluje o přiznání určitých práv robotům a když zjistí, že o ně nestojí, pokouší se je alespoň polidštit. Je úzkostlivá a často jedná impulzivně.
    • Nána – bigotní chůva Heleny Gloryové, která považuje roboty za ďábelský vynález
  • Vyprávěcí techniky – zejména dialog, občas monolog
  • Jazykové prostředky – jednotlivé postavy užívají jazykové prostředky odpovídající jejich osobnosti. Vzdělaní představitelé továrny a Helena tudíž mluví spisovně, Nána hovorově a roboti poněkud mechanicky.
  • Kontext autorovy tvorby a informace o autorovi
    • 1890-1938
    • Narodil se v Malých Svatoňovicích do lékařské rodiny, záhy se však s rodinou přestěhoval do Úpice, kde absolvoval základní školu. Následně studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnázium v Brně. V roce 1915 úspěšně dostudoval na Filozofické fakultě UK a získal doktorát. V letech 1910-11 byl na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Trpěl Bechtěrevovou nemocí, závažným onemocněním působícím rapidní snížení pohyblivosti páteře, díky ní však nemusel bojovat v první světové válce. Po ukončení studia působil jako domácí učitel a vychovatel, záhy však přešel k novinařině. Byl redaktorem Národních listů, týdeníku Nebojsa a Lidových novin. Národní listy posléze opustil pro vyjádření nesouhlasu s vyloučením jeho bratra a se směřováním listu. V letech 1921-1923 působil jako dramaturg a režisér Vinohradského divadla, v letech 1925-1933 zastával místo předsedy československého PEN klubu. Se svým bratrem také od roku 1925 organizoval pravidelné páteční schůze osobností politického a kulturního života, pro účastníky těchto setkání se později vžil název "pátečníci" a patřil mezi ně např. Tomáš Garrigue Masaryk, Edvard Beneš, Josef Šusta či Ferdinand Peroutka. Roku 1935 se Karel Čapek oženil s herečkou Olgou Scheinpflugovou. Po událostech Mnichovské dohody procházel Karel Čapek silnou deziluzí, i když se pokoušel jednání československých státníků v této situaci ospravedlnit. Zemřel v prosinci 1938 v důsledku zánětu ledvin a zápalu plic, které si patrně přivodil při odklízení škod u svého domu po povodni. Gestapo v této době už plánovalo jeho zatčení.
    • Na Čapkova díla měly velký vliv zejména dva směry – pragmatismus a expresionismus. Mnoho děl také odráží jeho obavu z technického pokroku, který by podle něj mohl způsobit zkázu člověka. Ve své tvorbě užíval širokou slovní zásobu, neobvyklá slova a novotvary a často také rozvité větné konstrukce. Jeho dílo je ovlivněno soudobými dějinnými událostmi, částečně první světovou válkou, ale zejména vzestupem nacismu a fašismu. Významná je též jeho novinářská činnost, zejména jeho působení v Lidových novinách. Na části jeho díla s ním spolupracoval jeho bratr, Josef Čapek, který některé z jeho knih také ilustroval.
    • Čapkovo dílo je často rozdělováno do dvou hlavních částí:
      • Část zabývající se hranicemi lidského poznání a různorodostí pohledů na realitu. Zabývá se též noetikou (filozofickou disciplínou zaměřenou na lidské poznání a paměť).
      • Dystopická část (označována také jako utopická část, či část temných utopií), ve které kritizoval problémy moderní společnosti. Vyjadřoval zde také své obavy ze zhoršující se politické situace a z rizik spojených s vědeckým a technickým pokrokem.
    • Významná díla
      • Zářivé hlubiny – sbírka povídek, které napsal společně se svým bratrem
      • Ze života hmyzu – divadelní hra napsaná spolu s Josefem Čapkem. Alegorické zobrazení lidských vlastností, které jsou přeneseny na hmyz.
      • Továrna na absolutno – román, ve kterém lidstvo objeví nevyčerpatelný zdroj energie, při jehož používání se však současně uvolňuje i "absolutno" působící radikalizaci lidí. Nakonec propuká válka, po které si lidé uvědomí příčinu celé situace a veškerá zařízení vyrábějící "absolutno" jsou zničena.
      • Krakatit – hlavní hrdina inženýr Prokop objeví novou, vysoce účinnou trhavinu (Krakatit). Jeho přítel Tomeš od něj vyzví veškeré podrobnosti a rozhodne se vynález komerčně využít. Prokop se jej pokouší zastavit a nakonec je Tomeš zabit při výbuchu továrny a města, v němž se nacházela.
      • Adam stvořitel – Adam pro svou nespokojenost zničí svět, a dostane tedy od Boha za úkol stvořit nový. Svět, který vytvořil, však není nijak lepší. Dílo je výsledkem spolupráce s Josefem Čapkem.
      • Povídky z jedné kapsy, Povídky z druhé kapsy – povídkové sbírky obsahující zejména kriminální příběhy
      • Věc Makropulos – příběh ženy Eliny Makropulos, která žije již 300 let, neboť na ní její otec, alchymista, vyzkoušel elixír mládí. Poté, co je existence návodu na přípravu elixíru odhalena dalším lidem, dojde ke krátké diskuzi ohledně jeho budoucího použití. Poté, co se Elina Makropulos podělí o své negativní zkušenosti s dlouhým životem, je návod zničen.
      • Noetická trilogie – díla demonstrující relativní vnímání světa a rozmanitost pohledů na svět
        • Hordubal – příběh o návratu sedláka Hordubala domů, kde je zavražděn svou ženou a jejím milencem
        • Povětroň̈́ – novela, v níž se tři lidé pokoušejí o rekonstrukci událostí, které se přihodily pilotovi havarovaného letadla
        • Obyčejný život – příběh železničního úředníka na penzi, který sepisuje své životní osudy
      • Válka s mloky – dystopický román o boji lidstva s inteligentními živočichy, mloky
      • První parta – příběh o úspěšné záchraně horníků zasypaných v dole. Záhy však dojde k dalšímu závalu, který si vyžádá lidské oběti.
      • Bílá nemoc – diktátor, Maršál, chce rozpoutat dobyvačnou válku, která má jeho zemi přinést slávu. V zemi však propukne epidemie smrtelné bílé nemoci, na kterou lékař Galén nachází lék. Vydíráním mocnářů se pak pokouší zažehnat hrozící konflikt. Maršál, který také onemocní, nakonec na jeho podmínky přistupuje a rozhodne se budovat mír, Galéna však na cestě k Maršálovi zabije zfanatizovaný dav.
      • Matka – drama, v němž se matka svému synovi Tonimu pokouší rozmluvit odchod do války. Když se však dozví o zločinech páchaných nepřítelem, sama mu podává pušku.
  • Literární a obecně kulturní kontext
    • Karel Čapek je řazen do demokratického proudu české meziválečné literatury
    • Příslušníci demokratického proudu byli ovlivněni pragmatismem – filozofickým směrem stavícím do popředí zejména užitečnost věcí a myšlenek. Odmítá variantu, že by myšlenky měly sloužit k popisu či reprezentaci reality – u věd jsou pro pragmatisty důležité zejména jejich praktické přínosy.
    • Všichni autoři demokratického proudu přispívali do Lidových novin
    • Příslušníci demokratického proudu
      • Josef Čapek (Česko[pozn. 1], 1887-1945)
        • Spolupráce s Karlem Čapkem: Zářivé hlubiny, Ze života hmyzu, Adam stvořitel
        • Stín kapradiny – balada o dvou pytlácích, kteří zavraždí lesníka a pokouší se uprchnout před následky svého činu
      • Eduard Bass (Česko, 1888-1946)
        • Klapzubova jedenáctka – humoristická povídka o rodině, jejíž členové vytvoří kompletní fotbalový tým
        • Cirkus Humberto – román o chudém zedníkovi Vaškovi Karasovi, který se vlastní pílí vypracuje na ředitele cirkusu
        • Lidé z maringotek – soubor povídek z cirkusového prostředí, dílo je známé i pod označením "cirkusový dekameron"
      • Karel Poláček (Česko, 1892-1945)
        • Muži v offsidu – román zachycující fotbalové fanoušky vášnivě prožívající každý zápas
        • Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno – románová pentalogie (pátý díl zůstal ve stadiu fragmentu) o obyvatelích poklidného městečka, jejichž dosud jednotvárný život začne ovlivňovat první světová válka.
        • Bylo nás pět – humoristický román o pětici přátel vyrůstajících v českém maloměstě
    • Další významní autoři české meziválečné literatury
      • Ivan Olbracht (Česko, 1882-1952)
        • Žalář nejtemnější – román o muži, u kterého slepota vzbudí silnou žárlivost, následkem níž jej opustí jeho žena
        • Podivné přátelství herce Jesenia – příběh o problematickém vztahu dvou herců s kontrastními osobnostmi – Jesenia a Veselého. Zatímco Jesenius je morální, pilný a vyrovnaný, Veselý je lehkomyslný a bezohledný. Přesto má Veselý větší úspěch až do doby, kdy padne v první světové válce, po čemž si Jesenius osvojí některé jeho vlastnosti, které jej učiní lepším hercem.
        • Anna proletářka – tendenční román popisující příběh služky, ze které se stane revolucionářka
        • Nikola Šuhaj loupežník – románové zpracování příběhu loupežníka Šuhaje, který svůj lup rozdává chudým a nakonec je zrazen svými kamarády.
        • Golet v údolí – povídkový soubor se židovskou tematikou
      • Jaroslav Durych (Česko, 1886-1962)
        • Bloudění (Větší valdštejnská trilogie) – příběh lásky mezi protestantským Jiřím a katolickou Andělkou, který se odehrává po popravě českých pánů
        • Rekviem (Menší valdštejnská trilogie) – soubor tří historických povídek o událostech po smrti Albrechta z Valdštejna
      • Vladislav Vančura (Česko, 1891-1942)
        • Pekař Jan Marhoul – román o dobrotivém pekaři, který nakonec zkrachuje a musí se nechat zaměstnat – dílo je socialisticky zaměřeno
        • Rozmarné léto – humoristická novela o zapadlém městečku Krokovy Vary, do nějž vnese rozruch příjezd kouzelníka Arnoštka a jeho asistentky Anny
        • Jezero Ukereve – divadelní hra, jejíž děj se odehrává v Ugandě, drama je zaměřeno proti kolonizaci
        • Josefína – divadelní hra, variace na Pygmalion, v níž barovou zpěvačku Josefínu začne učit profesor z konzervatoře. Ta se však nakonec vrací zpět znechucena měšťanským prostředím.
        • Alchymista – drama
        • Markéta Lazarová – baladická próza zachycující příběh dvou rodin loupeživých rytířů
      • Jaroslav Havlíček (Česko, 1896-1943)
        • Petrolejové lampy – příběh dívky Štěpky, která touží po manželském štěstí a kvůli nedostatku nápadníků se provdá za bratrance Pavla. Ten však trpí syfilidou a alkoholismem.
        • Neviditelný – román o mladíkovi, Petrovi Švajcarovi, který se kvůli touze po majetku přižení do rodiny, jejíž členové trpí šílenstvím. To nakonec postihuje i Petrovu ženu a jeho syna.
      • Jarmila Glazarová (Česko, 1901-1977)
        • Vlčí jáma – román o manželství mladého starosty a veterináře Roberta s panovačnou ženou Klárou, kteří adoptují mladou dívku, Janu. Ta se do Roberta zamiluje, ten však brzy umírá na srdeční chorobu.
        • Advent – román o matce, jež hledá své ztracené dítě. Nakonec je zachraňuje před smrtí a mstí se surovému muži a jeho milence, kteří způsobili jeho utrpení.
      • Jiří Voskovec (Česko, 1905-1981) a Jan Werich (Česko, 1905-1980)
        • Dramatická tvorba zaměřená zpočátku humoristicky, posléze satiricky zejména proti nástupu fašismu
        • Osvobozené divadlo
        • Vest pocket revue – hra ovlivněná poetismem, příběh fotografa Blažeje Josseka, který sbírá fotografie rozzuřených lidí a chce získat do sbírky fotografii spisovatele, který je však vyhlášený schopností zachovat klid. Se svými švagry pak pronásleduje spisovatele po celém světě.
        • Caesar – hra zachycující Caesara jako stárnoucího muže toužícího po válce. Caesar je zde alegorickým vyobrazením Benita Mussoliniho.
        • Těžká Barbora – divadelní hra vypovídající o dvou zemích, z nichž jedna chce zaútočit na druhou a vyšle proto za její hranice dělo – Těžkou Barboru
        • Kat a blázen – hra odehrávající se v Mexiku, která vyznívá jako kritika fašismu
        • Pěst na oko aneb Caesarovo finále – poslední hra dvojice reagující na události roku 1938
    • Světoví autoři dystopické literatury
      • George Orwell (Spojené království, 1903-1950)
        • Farma zvířat – román alegoricky popisující Stalinovu diktaturu v Sovětském svazu. Na farmě proběhne revoluce spočívající ve vyhnání lidí, původně celkem liberální politický systém se však brzy zvrhne ve tvrdou diktaturu.
        • 1984 – román o totalitní společnosti, v níž neexistuje právo na soukromí
      • Ray Bradbury (Spojené státy, 1920-2012)
        • 451 stupňů Fahrenheita – román popisující diktaturu podporující u občanů povrchní způsob zábavy oproti knihám, které jsou zakázané a jsou aktivně páleny.
        • Marťanská kronika – cyklus povídek popisujících kolonizaci Marsu, během které se projevují špatné lidské vlastnosti. Nálady ve společnosti nakonec vedou až ke globálnímu konfliktu, který s nejvyšší pravděpodobností vyhladil život na Zemi.

Poznámky

  1. Užívány jsou současné názvy daných území