Tyrolské elegie: Porovnání verzí

Z EkzamenoWiki
Přejít na: navigace, hledání
(+)
m (+kat.)
Řádek 54: Řádek 54:
 
* '''Literární a obecně kulturní kontext'''
 
* '''Literární a obecně kulturní kontext'''
 
** TBD
 
** TBD
 +
 +
[[Kategorie:Český jazyk]]

Verze z 17. 4. 2018, 07:47


Český jazyk
Literární dílo (rozbor)
Titul Tyrolské elegie
Literární období národní obrození
Literární druh epika
Autor Karel Havlíček Borovský
Literární žánr satirická báseň
První vydání 1861 (dílo dokončeno už 1852)
První české vydání 1861 (dílo dokončeno už 1852)
Kanonické vydání N/A


Děj

Havlíček líčí, jak jej ve dvě hodiny v noci navštívila policie (neboť ve dne by odvezení Borovského do exilu mohlo vyvolat odpor lidu). Rozloučí se s rodinou a vyráží v doprovodu policie na cestu. Vyjadřuje nejistotu ohledně cíle své cesty, kdy se obává, že by jím mohla být věznice ve Špilberku či pevnost v Kufsteinu, která též sloužila jako vězení. Na cestě mezi Reichenhallem a Weidringem jede kočár na hranici hluboké propasti. Koně se splaší a kočí zmizí, což policisty cestující s Borovským vyděsí natolik, že vyskáčou z vozu. To Borovský satiricky komentuje přirovnáním k biblickému příběhu o Jonášovi, kterého Bůh stíhal i během jeho plavby na moři, a byl proto vyhozen z lodi, aby nezpůsobil její zkázu. Také se vysmívá rakouské vládě, která chce ovládat národy a přitom nezvládne uklidnit čtyři koně. Nakonec Borovský dorazí sám na poštu ve Weidrigu, kde počká na svůj doprovod. Po noclehu doráží skupina konečně do Brixenu.

Význam jmen a výrazů užitých v díle

  • treu = německy věrný, spolehlivý, hovorově též důvěřivý a naivní
  • bieder = německy dobrý, počestný, poctivý, hovorově naivní, prostoduchý
  • žandarm = četník
  • krágl = zde límec (z něm. Kragen)
  • habeas corpus = v angloamerickém právu listina nařizující předvedení osoby k soudu, který pak přezkoumává, zda byla zadržena v souladu s právem. V případě absence věrohodných důkazů je daná osoba okamžitě propuštěna.
  • oktrojírka = oktrojovaná ústava – ústava vnucená panovníkem, v českém prostředí dubnová ústava z roku 1848 a březnová ústava z roku 1849.
  • Dedera – František Dedera – policejní úředník, jenž eskortoval Borovského do Brixenu
  • poděbradka = typ čepice
  • stafáž = pozadí, postavy či objekty, které dokreslují obraz, aniž by byly jeho hlavní součástí
  • Lethe (běžněji psáno Léthé) – řeka tekoucí podle starořecké mytologie v Hádově podsvětí. Duše, které se z ní napily, navždy zapomněly na pozemský život.
  • ordonance = předpis
  • špiritus = líh, alkohol
  • arnika (botanicky prha arnika) – léčivá rostlina užívaná na poranění a záněty
  • kvitance = potvrzení od věřitele pro dlužníka, že splnil svůj dluh
  • sibérie = studený, drsný kraj

Historický kontext

Nespokojenost s Metternichovým absolutismem a s feudálním systémem vedla k rozvoji liberalismu a u neněmeckého obyvatelstva i nacionalismu. V Rakousku začali liberálové své názory nejprve prosazovat formou petičního hnutí vedeného Eduardem von Bauernfeld a Alexandrem Bachem. Při projednávání požadavků předložených v petici se 13. března 1848 před budovou dolnorakouské sněmovny shromáždil dav, proti kterému zasáhlo vojsko. To vedlo k vypuknutí revoluce, která císaře Ferdinanda I. přiměla sesadit Metternicha, zrušit cenzuru a slíbit vydání ústavy. Uherská opozice vedená Lajosem Kossuthem mezitím dosáhla pro Uhersko větší autonomie. České požadavky zformuloval Svatováclavský výbor. Ty byly nakonec částečně vyslyšeny vydáním kabinetního listu stanovujícím zásady voleb do českého zemského sněmu a zrovnoprávňujícím češtinu a němčinu.

Po splnění většiny požadavků liberálů došlo k částečnému uklidnění, v Čechách se Svatováclavský výbor přejmenoval na Národní výbor a do jeho čela se dostali umírnění liberálové (včetně Karla Havlíčka Borovského). Po vydání Dubnové ústavy kritizované pro nespravedlivé volební právo došlo 15. května 1848 k dalším demonstracím, které vedly k jejímu zrušení císařem Ferdinandem a k jeho útěku do Innsbrucku. V Praze propuklo 12. června 1848 povstání, které však bylo brzy potlačeno vojskem Alfreda Windischgrätze a Národní výbor byl rozpuštěn. Na přelomu června a července se uskutečnily volby do ústavodárného směru, jehož jednání bylo slavnostně zahájeno 22. července. Sněm jednal zejména o zrušení poddanství, ke kterému došlo 7. září 1848.

Po uklidnění situace se Ferdinand I. vrátil do Vídně a amnestoval pražské povstalce. Rakouská vláda se pak pokusila o vojenské potlačení maďarské revoluce a rozpustila uherský sněm. To vedlo k další vlně nespokojenosti a císař opět uprchl, tentokrát do Olomouce. 22. října byl ústavodárný sněm přesunut do Kroměříže (a bývá tedy často označován jako Kroměřížský sněm). Mezitím se Windischgrätz přesunul s vojskem 31. října k Vídni a podobně jako dříve Prahu ji bombardováním donutil ke kapitulaci. Bylo nastoleno stanné právo a velká část povstalců byla uvězněna či popravena. Windischgrätz pak pokračoval do Budapeště, kterou obsadil. Potlačením revolucí ztratil Kroměřížský sněm moc a byl 7. března 1849 manifestem Františka Josefa I. rozpuštěn. Císař vydal oktrojovanou březnovou ústavu, která byla relativně liberální. Ta však byla pouze klamavým a usmiřujícím manévrem, neboť byla před nabytím právní moci zrušena Silvestrovskými patenty vydanými 31. prosince 1851. Následovalo období Bachova absolutismu (neoabsolutismu), který trval až do roku 1859.

Maturitní úkoly

  • Téma – cesta Borovského do exilu
  • Motivy – exil, absolutistická vláda, smutek
  • Časoprostor – od 16. prosince 1851 na cestě do Brixenu, záběr přibližně dva dny
  • Kompoziční výstavba – chronologický postup, skládá se z devíti zpěvů a 268 veršů
  • Literární druh – epika, literární žánr – satirická báseň
  • Vypravěč – ich forma, personální vypravěč
  • Postavy
    • Karel Havlíček Borovský – hlavní postava celé básně
    • František Dedera – policejní úředník, popsán zejména jako zbabělý
  • Vyprávěcí techniky – zejména pásmo vypravěče, v malé míře i přímá řeč, slohové postupy – popisný a vyprávěcí
  • Veršová výstavba – celkem obsahuje 9 zpěvů s 268 verši, druh rýmu – přerývaný (ABCB), druhý a čtvrtý řádek má menší počet slabik, než první a třetí, střídá se daktyl (přízvučná a dvě nepřízvučné) a trochej (přízvučná a jedna nepřízvučná)
  • Jazykové prostředky – hovorová slova, germanismy, dobové výrazy ("oktrojírka")
  • Kontext autorovy tvorby a informace o autorovi
    • TBD
  • Literární a obecně kulturní kontext
    • TBD