Saturnin
| Literární dílo (rozbor) | |
|---|---|
| Titul | Saturnin |
| Literární období | literatura 20. století |
| Literární druh | epika |
| Autor | Zdeněk Jirotka |
| Literární žánr | humoristický román |
| První vydání | 1942 |
| První české vydání | 1942 |
| Kanonické vydání | N/A |
Děj
Dle teorie doktora Vlacha lze lidi rozdělit podle toho, jak se budou chovat v kavárně při pohledu na mísu koblih. V první skupině jsou zařazeni lidé, kteří na koblihy pouze bezmyšlenkovitě zírají. Do druhé skupiny jsou řazeni lidé, kteří začnou přemítat o tom, co by se dělo, pokud by někdo začal koblihy házet po okolních lidech. Saturnina pak lze zařadit do třetí skupiny lidí, jejíž členové by byli ochotní zmíněný scénář uskutečnit.
Vypravěč si přes svůj mladý věk najme sluhu, Saturnina. Díky jeho neobvyklému jménu si později vybaví novinovou zprávu, která pojednávala o Saturninově souboji se zlodějem, který při něm utrpěl zranění řemdichem. Před najmutím Saturnina si vypravěč žije velmi poklidně v jednom ze starších měšťanských domů. Saturnin je sice skvělým sluhou, ale libuje si ve vytváření nesmyslných situací, například na svém minulém místě hodil svou zaměstnavatelku do vodotrysku v zámeckém parku. U vypravěče začne tím, že nanosí do jeho bytu lovecké trofeje a vypráví o něm jeho známým různé nepravdivé hrdinské historky. Po čase projeví názor, že byt obývaný vypravěčem je příliš malý, a bez jakéhokoliv předchozího varování jej přestěhuje na obývací loď. Mezitím si vypravěč díky Saturninovým historkám získá pověst neohroženého hrdiny a je dokonce zaměstnanci zoologické zahrady požádán o odchycení lva, se kterým se jen šťastnou náhodou nemusí střetnout.
Vypravěč se později seznámí se slečnou Barborou navštěvující stejný tenisový klub, jako on. Poté co s ní nepříliš úspěšně sehraje tři sety mu Saturnin na lodi sestaví tréningovou stěnu na které by mohl zkoušet údery. Vypravěč se děsí, jak na Saturninovy úpravy lodi bude reagovat majitel, od kterého Saturnin zapůjčil loď na padesát loď pro účely polární výpravy. Doktor Vlach naopak Saturninovu práci obdivuje a pronese při té příležitosti řeč o úpadku řemesel, kdy se místo jejich starých názvů užívají jiná jména jako "výroba obuvi". Stěžuje si též na kvalitu vyráběného zboží a na neochotu řemeslníků.
Vypravěč dále vypráví o své tetě, která je známá zejména pro své nadužívání přísloví. Její syn Milouš je vysoce rozmazlený a poněkud hloupý, i když podle tety je nesmírně nadaný. Její muž již před časem zemřel, když předtím celý život zasvětil hledáním univerzálního mýdla. Odmítal však jakýmkoliv způsobem studovat chemické poučky a šel cestou ryze empirickou, což vedlo v jeho továrně k řadě nehod. Vypravěč dále popisuje boj o dědečkovo dědictví zuřící v jeho rodině, který vede ke značně napjatým vztahům. Jednoho dne vypravěč nalezne na své lodi tetu Kateřinu i s Miloušem. Ti se na ni bez jakéhokoliv ohlášení nastěhují, přičemž teta Kateřina tvrdí, že je to kvůli Miloušově zdraví. Kateřina následně projeví názor, že rodina je povinná starat se o zdraví jejího dítěte.
Když se teta s Miloušem nastěhují do vypravěčovy kajuty, je nucen přesunout se na příď a dál vzpomíná na tetina manžela strýce Františka. Ten na rozdíl od Milouše nekouřil ani nepil alkohol a věřil, že se díky zdravému životnímu stylu dožije vyššího věku. Nakonec však zemřel ve stáří 48 let. Poté se myšlenky vypravěče stočí na možnosti vyhnání tety Kateřiny z lodi. S lehkým zklamáním též pociťuje skutečnost, že jej Saturnin nebyl schopen nepříjemné návštěvy zbavit. Ten se o něco později vrací z města a táže se, zda by uvítal, pokud by se teta s Miloušem z lodi vystěhovali. Když vypravěč přisvědčí, sdělí mu Saturnin, že Milouš ve skutečnosti nemocen není. Teta Kateřina se pouze natolik rozhádala se svými sousedkami, že jí tyto ženy odmítly vpustit do jejího bytu. Poté vypravěči nabídne, že se pokusí tetu s Miloušem přesvědčit k opuštění lodi. To se mu nakonec povede, když tetě s Miloušem nabídne masku Mikuláše a čerta k ochraně před krysami, které prý žijí na lodi.
V létě odjede vypravěč na venkov, aby u svého dědečka, známého obdivovatele elektřiny a energetiky, strávil svou dovolenou. Na místě se dozví, že mezi pozvanými hosty je i doktor Vlach a slečna Barbora. Záhy do dědečkovy vily doráží i teta Kateřina s Miloušem, které Saturnin hned po příjezdu urazí. Jinak první dva dny vypravěčovy dovolené uplynou v relativním poklidu, kdy hraje s dědečkem šachy a dvakrát vyslechne jeho historku o tom, jak sloužil jako voják v Itálii. Následující den vyrazí Saturnin s dědečkem autem na výlet a po cestě havarují. Když se dědeček po této události vzpamatuje, hraje opět s vypravěčem šachy a potřetí mu vypráví svou historku. Koncem týdne je již vypravěč znaven posloucháním stále stejné historky a požádá dědečka o jiný program. Dědeček pak chce vypravěči předvést zápas džiu-džitsu, čímž mu zraní kotník.
Následující den odváží vypravěče sanitka do nemocnice a Saturnin jej upozorňuje na nebezpečně vysokou hladinu vody v řece, která odděluje dědečkovu vilu od městečka. Vypravěč v nemocnici během čekání přemýšlí, jestli je povodeň i v Praze, ale Saturnin jej uklidňuje, že loď dal na jeho radu pojistit majitel a vypravěčův majetek dal pojistit Saturnin sám. Poté několikrát přijde ošetřovatelka, které poprvé oznámí, že primář ještě nedorazil, podruhé, že provádí vizitu, a potřetí, že už odešel. To vypravěče poněkud popudí a otáže se, proč primář odešel aniž by jej předtím vyšetřil. Ošetřovatelka tvrdí, že na ně musel zapomenout. Když se však ke svému překvapení doví, že je třeba pouze udělat rentgenový snímek, zavolá doktora Zajíčka. Ten působí poněkud roztržitě a nejprve zhotoví rentgenový snímek zdravé nohy, nakonec však oznámí, že je kotník relativně v pořádku. Saturnin poté požádá řidiče sanitky, aby jeho a vypravěče dovezl zpět do dědečkovy rezidence. Řidič však pro výjezd potřebuje jízdní rozkaz z kanceláře a Saturnin tedy zavolá správci. Ten však tvrdí, že podle předpisů nemůže být sanitní auto použito k cestám z nemocnice. Saturnin se mu pokouší vysvětlit těžkou situaci v níž se vypravěč nachází a nabízí zaplacení celé cesty. Když vrátný nadále odmítá, oboří se na něj Saturnin, neboť spatří automobil slečny Barbory. Na cestě k dědečkově vile si slečna Barbora povšimne, že voda již zaplavila most vedoucí přes řeku. Vypravěč na ní chce udělat dojem, a proto souhlasí s přejetím mostu i za takto riskantních okolností. Přejezd se zdaří a automobil dorazí k dědečkově domu právě ve chvíli, kdy se rozpoutá silná bouře.
Během bouře si teta Kateřina stěžuje na dědečka, kterého bouřky fascinují a vždy během nich vychází ven. Poté přijde za vypravěčem Milouš, který se s ním chce vsadit o to, kdo z nich si dříve získá přízeň Barbory. To vypravěče natolik popudí, že chce Milouše napadnout, to se mu však kvůli jeho zraněnému kotníku nepodaří. Požádá tak alespoň Saturnina, aby Milouše během pobytu u dědečka pronásledoval a různě mu znepříjemňoval život. Poté přichází Kateřina, která oznamuje, že kuchařka a služebná zmizeli a v obývacím pokoji se následně shromáždí všichni dědečkovi hosté. Nakonec se domů vrací i dědeček, kterého se teta pokusí ochranitelsky zabalit do přikrývky. Dědeček však odmítá jakoukoliv péči a při snaze vymanit se z přikrývky připlácne Miloušovi na obličej cigaretu. To vede ke zmatku během kterého se Saturnin na Milouše vrhne s dekou prohlašujíce, že mu chytly vousy. Poté, co Milouš s tetou vyběhnou z pokoje dědeček oznámí, že most spojující jeho dům s civilizací byl stržen, a že kuchařka se služebnou zůstaly na druhé straně. Poté požádá slečnu Barboru, aby se ujala vaření, ta však shledává, že dům je bez elektřiny a že většina jeho vybavení nefunguje.
Další den Saturnin pošle Milouše sbírat červy a Kateřina se urazí kvůli tomu, že jí nebylo svěřeno vaření. Poté se pokusí sama ujmout vaření, což jí ovšem překazí zjištění, že elektrické přístroje v kuchyni nefungují. Barbora zatím připraví oběd na ohništi, což tetu Kateřinu popudí. Odpoledne se alespoň pokouší dědečkovi vnutit různé lahůdky, je však opakovaně odmítnuta. Večer vypravěč ostatním vypráví o příhodě, kdy mu jeho známý vypůjčil svůj domek, ale vypravěč si jej spletl s takřka identickým domkem a jeho pravého majitele následně během noci vyhnal.
Následující den už vypravěče kotník téměř nebolí a může tak pomáhat Barboře s úklidem ohnišť, na kterých připravuje jídlo. Záhy jej však vyruší teta Kateřina, která jej obviní z toho, že zamkl Milouše v jeho pokoji. Poté si stěžuje i dědečkovi, kterého však celá záležitost příliš nezajímá a navrhuje, aby požádala o pomoc Saturnina. Vypravěč poté se Saturninem o samotě mluví a doví se, že Milouše v pokoji zamkl právě on, když v noci obtěžoval slečnu Barboru. Zapomněl však prý, kam klíč založil a předpokládá, že jej nalezne až večer. Odpoledne vyrazí dědeček, doktor Vlach, Barbora a vypravěč na houby. Nejprve tahají sirky o rozdělení do dvou skupin a na vypravěče vyjde Barbora. Následně zjistí, že Barbora při losování podváděla.
Odpoledne teta Kateřina dědečka urazí jakýmsi příslovím, což přiměje doktora Vlacha pronést kritickou řeč o nadužívání přísloví a o jejich nesmyslnosti. Milouš je večer konečně osvobozen a veden tetou Kateřinou sní významnou část zbývajících zásob. Vypravěč s Barborou ještě chvíli pozoruje hvězdy na terase a poté jde spát. Rozpoutá se však bouře, která mu připomene, že při jeho návratu z nemocnice vypojil Saturnin hlavní vypínač na rozvodné desce domu. Rozhodne se proud ještě v noci zapnout, což však rozsvítí světla a rozezvoní domovní zvonek. I když proud ihned vypne, probudí zvonek zbytek osazenstva domu. Vypravěč je poté ve tmě ohrožován Miloušem střílejícím z brokovnice a nakonec je napaden Saturninem. Nakonec se vyjasní, že slečna Barbora za pomocí zápalky upravila domovní zvonek tak, aby všechny upozornil po zapojení elektřiny a že Milouš vystřelil omylem, když na schodech upadl. Saturnin pak celou událost se zapnutím a opětovným vypnutím proudu vysvětlí lží, v němž naopak vypravěč hrdinně napadl Saturnina jakožto domnělého lupiče.
