Editace stránky Revizor

{{Pracuje se}}

{{Literární dílo
  | titul = Revizor
  | obdobi = kritický realismus
  | druh = drama
  | autor = Nikolaj Vasiljevič Gogol
  | zanr = satirická komedie
  | vydani_svet = 1836
  | vydani_cesko = 1867
  | vydani_kanon = 2015, Artur, Zdeněk Mahler
}}

== Děj ==
=== Jednání první ===
* Výstup první
** Hejtman Anton Antonovič Muluzin-Vichurovskij sezve všechny významné obyvatele města, aby jim sdělil, že byl svým přítelem informován o příjezdu revizora z Petrohradu. Ten prý navíc cestuje inkognito. Radí tedy všem místním hodnostářům, aby připravili své instituce na jeho návštěvu. Špitálnímu radovi Artěmiji Filipovičovi Brusinkovi nakazuje, aby pacienti byli čistí, a aby nekouřili tak silný tabák. Soudci Amosovi Fjodorovičovi Práskinovi-Tláskinovi přikáže, aby uvedl do pořádku soudní budovu – v předsíni dozorci chovají drůbež, v úřadovně se suší všelijaké hadry a soudcův oficiál je věčně opilý. Vyčítá také soudci, že bere úplatky v podobě ohařích štěňat, soudce však kontruje obviněním, že hejtman zase bere peněžní úplatky. Hejtman se hájí tím, že na rozdíl od soudce alespoň chodí pravidelně do kostela. Školní rada Luka Lukič Zauchov má ukáznit svůj učitelský sbor – jeden učitel se příšerně šklebí a učitel dějepisu učí s tak velkým zápalem, že rozbíjí židle.
* Výstup druhý
** Přichází poštmistr, který se dožaduje podrobnějších informací o příjezdu revizora. Hejtman projevuje své obavy ohledně napjatých vztahů mezi ním a měšťany a kupci, které okrádá. Nařizuje také poštmistrovi, aby rozlepoval dopisy a informoval jej o případných udáních či citlivých informacích. Poštmistr mu sdělí, že již všechny dopisy otevírá, a že žádné udání nenašel. Hejtman mu tedy nařídí, aby případná udání nedoručoval a přislíbí mu za to odměnu.
* Výstup třetí
** Přichází Dobčinskij a Bobčinskij, kteří oznamují, že v hospodě potkali úředníka z Petrohradu, Ivana Alexandroviče Chlestakova, který zde žije na dluh. Domnívají se tedy, že se jedná o ohlášeného revizora. Hejtman se vyptá, ve kterém pokoji přesně bydlí a jak je starý. Zemané mu sdělí číslo pokoje, a že je velmi mladý, asi dvacet tři let. To hejtmana potěší, protože si myslí, že alespoň nebude tak zkušený a půjde lépe prokouknout. Ostatní však pociťují obavy, protože ve svých úřadech mají jisté nedostatky, až na soudce, který se spoléhá na to, že jeho akta jsou tak nepřehledná, že v nich nikdo chyby neodhalí. Hejtman přikáže Pendrekovovi, aby přivedl policejního komisaře. Soudce, špitální rada, školní inspektor a poštmistr odcházejí.
* Výstup čtvrtý
** Přišedší strážmistr oznamuje, že drožka pro hejtmana je připravena. Současně jej však informuje, že strážník Prochorov je příliš opilý, aby byl schopen služby. Hejtman přikazuje přinést šavli a pečlivě zamést ulice.
* Výstup pátý
** Přichází policejní komisař, který ohlašuje stav mužstva. Hejtman mu dává pokyny pro strážmistry, kteří mají udělat pořádek a říci revizorovi, že jsou spokojení. Nařizuje také, aby se o kostelu, který se vůbec nezačal stavět, řeklo, že shořel a aby strážmistr Držhuba nejednal příliš represivně. Poté všichni odcházejí.
* Výstup šestý
** Na scénu vbíhá hejtmanova žena Anna Andrejevna a jeho dcera Mášenka. Anna Andrejevna se dožaduje informací o posledních událostech, hejtman však nakvap odjíždí. Přikazuje tedy alespoň Avdoťje, aby běžela za drožkou a donesla jí čerstvé zprávy
=== Jednání druhé ===
* Výstup první
** Sluha Osip si stěžuje na hlad a na rozhazovačnost svého pána, který veškeré finance, které dostal od otce na cestu, cestou prohýřil. Pak musí zastavovat své oblečení a žít na dluh.
* Výstup druhý
** Chlestakov prosí Osipa, aby se pro něj pokusil u hostinského vyloudit nějaký oběd. Osip mu sděluje, že si na něj hostinský stěžoval a vyhrožoval, že zavolá hejtmana, pokud nebude dluh vyrovnán. Pak odchází zavolat hostinského.
* Výstup třetí
** Chlestakov si stěžuje na hlad a na neštěstí ve hře.
* Výstup čtvrtý
** Osip se vrací s podomkem, kterého se Chlestakov vyptává na zdraví a stěžuje si, že mu nějak dlouho nenesou oběd. Podomek mu říká, že mu hostinský už nic nedá, dokud nezaplatí dosavadní útratu a chce si na něj stěžovat hejtmanovi. Chlestakov jej prosí, aby se pokusil hostinského obměkčit a donesl mu něco k jídlu. Podomek a Osip odcházejí.
* Výstup pátý
** Chlestakov zvažuje, že by prodal nějaké své oblečení, nakonec si to však rozmyslí.
* Výstup šestý
** Osip se vrací s podomkem, který nese oběd. Vyhrožuje však, že je to naposledy. Chlestakov si stěžuje, že přinesl jenom dva chody a že k masu není žádná omáčka, ale podomek vyřizuje od hostinského, že pro něj je to až až. Také mu sdělí, že pokud se mu oběd nezamlouvá, nemusí ho jíst. Chlestakov oběd rychle dojí, i když si u toho neustále stěžuje. Podomek a Osip odnášejí nádobí.
* Výstup sedmý
** Chlestakov má i po obědě stále hlad. Osip se vrací se zprávou, že se po Chlestakovovi vyptává hejtman. Chlestakov se obává, že jej jde hejtman vsadit do vězení.
* Výstup osmý
** Přichází hejtman s Dobčinským. Hejtman tvrdí, že jde zkontrolovat, jak je o cestující v hostinci pečováno. Chlestakov slibuje, že hostinskému zaplatí a začne si stěžovat na kvalitu jídla. Hejtman se hájí, že na trhu se prodává maso čerstvé a nabízí Chlestakovovi přesun do jiného bytu. Chlestakov se obává, že tím hejtman myslí vězení a hrozí, že si na jeho chování bude stěžovat přímo u ministra. Hejtman jej prosí, aby se slitoval s tím, že má ženu a děti. Také tvrdí, že bral jen nepatrné úplatky a že zkazky o výprasku kaprálově ženě zlovolně rozšiřují jeho nepřátelé. Chlestakov nechápe, proč mu to všechno vykládá a opakuje, že veškerou svou útratu zaplatí. Hejtman mu ihned nabídne, že veškerý jeho dluh uhradí, což Chlestakova konečně trochu uklidní. Řekne si tedy o půjčku dvou set rublů, hejtman mu však dá čtyři sta. Chlestakov pak své hosty usadí a děkuji hejtmanovi za pomoc. Hejtman se domnívá, že Chlestakov pouze mistrně předstírá, že není revizor a zdůrazňuje před ním svou starost o veřejné blaho. Chlestakov si stěžuje na nedostatek financí a na svého otce, což však hejtman považuje za součást jeho krytí. Nakonec Chlestakovovi nabídne, aby se k němu pro větší pohodlí přestěhoval.
* Výstup devátý
** Přichází Osip s podomkem a Chlestakov žádá o účet. Hejtman se však nabídne, že veškerou Chlestakovovu útratu uhradí. Podomek odchází.
* Výstup desátý
** Hejtman Chlestakovovi nabízí prohlídku významných městských institucí. Dobčinskému pak dává listy, které mají na návštěvu "revizora" připravit jeho ženu a špitálního radu Brusinku. Když Dobčinský odchází, vletí dovnitř Bobčinskij, který tajně poslouchal za dveřmi. Hejtman Osipovi nařizuje, aby k němu domů přestěhoval Chlestakovova zavazadla a Bobčinského kárá.
=== Jednání třetí ===
* Výstup první
** Anna Andrejevna kritizuje svou dceru pro přílišné šňoření a stěžuje si na nedostatek zpráv. Mášenka se snaží matku uklidnit a spatří blížícího se Dobčinského. Andrejevna se jej ještě z okna vyptává, mnoho informací se však nedozví.
* Výstup druhý
** Dobčinskij vstupuje do místnosti a předává dopis od hejtmana. Také Andrejevně stručně líčí jak probíhal rozhovor Chlestakova s hejtmanem. Andrejevnu se pak dál vyptává, zejména na vzhled a stáří domnělého revizora. Také si čte obdržený dopis, ve kterém ji její manžel žádá, aby pro Chlestakova rychle připravila pokoj a objednala víno. Dobčinskij odbíhá, aby se účastnil Chlestakovovy vizity.
* Výstup třetí
** Anna Andrejevna se hádá s Mášenkou o šatech, které by si měly vzít. Andrejevna chce po Mášence, aby si vzala bledě modré šaty, i když Mášenka chce strakaté. Mášenka naopak Andrejevně nedoporučuje drapové šaty. Andrejevna s Mášenkou odcházejí, dveřmi vykukuje sluha Miška.
* Výstup čtvrtý
** Miška hovoří s Osipem, který si stěžuje na hlad. Miška mu nabízí pohoštění a pomáhá mu odnést kufr.
* Výstup pátý
** Přichází Chlestakov doprovázen hejtmanem a dalšími místními hodnostáři. Chlestakov si vychvaluje návštěvu ústavů i svačinu. Hejtman se špitálním radou se před ním vytahují, jak dobře své úřady zastávají. Chlestakov se ptá, zda by si někde nemohl zahrát karty, což hejtman považuje za léčku a karetní hry rázně odsoudí.
* Výstup šestý
** Přichází Anna Andrejevna s Mášenkou. Chlestakov je obě zdraví a poté lichotí Andrejevně. Začne se vytahovat a tvrdí, že je vysoce postaveným úředníkem. Prohlašuje se za blízkého přítele Puškina a za autora mnohých známých knih. Také tvrdí, že hraje bridž s významnými zahraničními ministry, a že byl zvolen šéfem odboru. Jeho vychloubání vzbudí u hejtmana a ostatních hodnostářů bázeň a úctu, takže mu hejtman nervózně nabízí odpočinek. Chlestakov odchází s hejtmanem.
* Výstup sedmý
** Městští hodnostáři se obávají Chlestakovovy domnělé šarže a odcházejí.
* Výstup osmý
** Anna Andrejevna se s Mášenkou baví o svém obdivu k Chlestakovovi a hádají se, po které z nich se více díval.
* Výstup devátý
** Vrací se hejtman, který si myslí, že většina Chlestakovových výroků byla pravdivá. Současně však doufá, že se projevila jeho nezkušenost, když konečně přiznal svou významnou funkci.
* Výstup desátý
** Hejtmanova rodina hovoří s Osipem, od kterého se chce dozvědět podrobnosti o Chlestakovovi. Andrejevna s Mášenkou nakonec odcházejí.
* Výstup jedenáctý
** Přichází Pendrekov a Držhuba. Hejtman posílá Osipa pryč a strážníkům nařizuje, aby dovnitř nepouštěli nikoho, kdo by si chtěl stěžovat.
=== Jednání čtvrté ===
* Výstup první
** U hejtmana se shromažďují všichni městští funkcionáři, kteří chtějí Chlestakova podplatit. Dohadují se o to, kdo by k němu měl jít první a nakonec vybírají soudce. Když uslyší zvuky z Chlestakovova pokoje, prchají pryč.
* Výstup druhý
** Přichází Chlestakov, který si pochvaluje zařízení pokoje a také hejtmanovu ženu a dceru.
* Výstup třetí
** Chlestakov bere úplatek od soudce.
* Výstup čtvrtý
** Chlestakov bere úplatek od poštmistra.
* Výstup pátý
** Chestakov se baví se školním inspektorem o jeho vkusu a bere od něj úplatek.
* Výstup šestý
** Špitální rada donáší na ostatní městské funkcionáře. Chlestakov od něj bere úplatek.
* Výstup sedmý
** Chlestakov bere úplatek od Dobčinského a Bobčinského. Dobčinskij jej pak žádá, aby byl jeho nemanželský syn uznán jako jeho zákonný syn. Bobčinskij si zase přeje, aby zmínil jeho jméno před svými vlivnými známými.
* Výstup osmý
** Chlestakov se vysmívá hlouposti místních hodnostářů, kteří si jej spletli s revizorem. Chce celý příběh dopisem vylíčit svému příteli novináři Vonučkinovi a proto posílá Osipa pro papír. Spočítá také, že už získal přes tisíc rublů.
* Výstup devátý
** Osip se vrací s psacími potřebami a doporučuje Chlestakovovi, aby co nejdříve odjel z města. Chlestakov s Osipem nakonec souhlasí a píše dopis Vonučkinovi. Do domu se zatím pokouší dobýt kupci, kteří si chtějí stěžovat na hejtmana. Chlestakov nařizuje, aby byli vpuštěni.
* Výstup desátý
** Kupci si stěžují na hejtmana, který jim krade zboží. Při jakémkoliv projevu odporu je navíc dává uvěznit. Chlestakov od kupců bere pět set rublů jako úplatek, ke kterým navíc dostává i cukr a další dary. Kupci odcházejí, vstupu se dožaduje zámečnice a kaprálka, které Chlestakov nařizuje vpustit dovnitř.
* Výstup jedenáctý
** Zámečnice si stěžuje, že dal hejtman jejího muže neoprávněně poslat na vojnu. Kaprálka si pak stěžuje kvůli výprasku, který ji dal udělit. Venku se zatím shromáždí další lidé se stížnostmi, Chlestakov všechny odhání.
* Výstup dvanáctý
** Přichází Mášenka, které se Chlestakov začne dvořit. Mášenka se k němu chová spíše chladně. Jejich rozhovor je přerušen příchodem Anny Andrejevny.
* Výstup třináctý
** Andrejevna Mášenku vyhání. Chlestakov se začne místo Mášenky dvořit jí. Andrejevna připomíná, že je vdaná.
* Výstup čtrnáctý
** Přibíhá Mášenka se vzkazem od hejtmana, Andrejevna jí hubuje. Chlestakov žádá Andrejevnu o Mášenčinu ruku.
* Výstup patnáctý
** Přichází ustaraný hejtman, který prosí Chlestakova o smilování. Tvrdí, že všichni, kdo si na něj přišli stěžovat, lžou. Uklidní jej však Chlestakovova žádost o ruku jeho dcery.
* Výstup šestnáctý
** Přichází Osip, který Chlestakova informuje, že je zapraženo. Chlestakov oznamuje, že musí na chvíli odjet ke svému strýci, přislíbí však svůj brzký návrat. Před odjezdem si od hejtmana ještě vezme dalších čtyři sta rublů.
=== Jednání páté ===
* Výstup první
** Hejtmanova rodina se raduje z budoucího zvýšení jejich společenského statutu. Hejtman se těší, jak se tvrdě vypořádá s kupci, kteří si na něj stěžovali. Andrejevna se těší na život v Petrohradě a hejtman doufá, že by se z něj mohl stát generál.
* Výstup druhý
** Přichází kupci, kterým hejtman vyčítá jejich nepoctivost. Vychloubá se, že se jeho dcera ožení s tak vysokým úředníkem. Kupci prosí o slitování.
* Výstup třetí
** Soudce, špitální rada a Tentonockij gratulují hejtmanově rodině k tak velkému štěstí.
* Výstup čtvrtý
** Škatulkin se ženou a Ťuťukov přicházejí gratulovat.
* Výstup pátý
** Přichází řada dalších hostů, Bobčinskij s Dobčinským pronášejí své gratulace.
* Výstup šestý
** Přichází další hostě, školní inspektor se ženou gratulují.
* Výstup sedmý
** Gratuluje policejní komisař. Hejtman s Annou Andrejevnou líčí průběh celé události. Všichni hosté hejtmanovi navenek přejí, v duchu mu však závidí. Chtějí také, aby se za ně po svém povýšení přimluvil, což hejtman slibuje. Jeho žena jej však krotí a prohlašuje, že přece nebude poskytovat protekci kdejaké chamradi.
* Výstup osmý
** Přichází poštmistr, který oznamuje, že Chlestakov ve skutečnosti revizor nebyl. Rozlepil totiž dopis, který psal Chlestakov Vonučkinovi a zjistil, jak se v něm vysmívá městským funkcionářům. Všichni si zoufají, že falešnému revizorovi půjčili tolik peněz. Za viníky nastalé situace jsou označeni Dobčinskij a Bobčinskij.
* Výstup devátý
** Přichází četník, který ohlašuje příjezd skutečného revizora. Dle Gogolovy scénické poznámky mají všichni herci na jevišti ztuhnout a zůstat tak téměř minutu a půl na jevišti.

== Význam neobvyklých slov užitých v díle<ref group="pozn.">Prozatím užity výrazy z nekanonického překladu od Karla Miloty</ref> ==
* gáblík = svačinka
* ťuntění = patrně novotvar užitý ve významu zkrášlování, fintění; jinde nedohledatelný
* kopějka = měnová jednotka, 1/100 rublu
* makulář = písemnost napsaná nanečisto
* drapová (barva) = jemně našedlá až nahnědlá
* arestant = vězeň
* frapantní = překvapivý

== Maturitní úkoly ==
* '''Téma''' – lidská hloupost, nedostatky státní správy
* '''Motivy''' – hloupost, podvod, úplatnost
* '''Časoprostor''' – odehrává se v neznámém městečku v Rusku přibližně na počátku 19. století. Záběr díla je přibližně jeden den.
* '''Kompoziční výstavba''' – 5 jednání o celkem 52 výstupech, dále členěno na repliky, přítomné jsou scénické poznámky
* '''Literární druh''' – drama, '''literární žánr''' – satirická komedie
* '''Vypravěč''' – není
* '''Postavy''' (charakteristiky vychází z Gogolových poznámek pro herce)
** Hejtman – postarší a poměrně inteligentní, i když se mu nepodaří prohlédnout Chlestakovovy lži. Vystupuje poměrně solidně.
** Anna Andrejevna – dosti zvědavá a koketní, též hádavá a nafoukaná
** Chlestakov – vychloubačný a poněkud hloupý
** Osip – dosti protřelý, požitkářský a mírně škodolibý
** Bobčinskij a Dobčinskij – oba dosti zvědaví, současně však poněkud jednodušší a malicherně hádaví
** Soudce Práskin-Tláskin – Gogolův popis – "muž, který přečetl pět nebo šest knih, a tedy tak trochu volnomyšlenkář. Veliký milovník různých fám, proto na každé své slovo klade důraz."
** Špitální rada Brusinka – popsán jako mazaný, úslužný a starostlivý
** Poštmistr – prostoduchý
* '''Vyprávěcí techniky''' – zejména dialog, občas monolog
* '''Jazykové prostředky''' – zejména hovorový jazyk
* '''Kontext autorovy tvorby a informace o autorovi'''
** 1809-1852
** Pocházel z rodiny ukrajinských statkářů. Ve dvanácti odešel studovat do Nezhinu, kde začal se svými literárními pokusy. Po studiu se přestěhoval do Petrohradu. Zpočátku nebyl příliš úspěšný – nepodařilo se mu prorazit ve státní správě, neuspěl v konkurzu na herce. Pokusil se vydat vlastním nákladem báseň, kterou sepsal na střední škole, kvůli neúspěchu však všechny knihy spálil. Nakonec prorazil se svými díly inspirovanými ukrajinským folklorem. Do těchto děl napsaných v duchu romantismu poté začal přidávat i kriticky realistické prvky. Seznámil se s Alexandrem Sergejevičem Puškinem, který mu poskytoval zpětnou vazbu na jeho díla a poskytl mu náměty k jeho dvěma nejvýznamnějším dílům – ''Revizorovi'' a ''Mrtvým duším''. Kvůli tvrdé kritice ''Revizora'' Gogol opustil v roce 1836 Rusko a odjel do Itálie, kde většinou pobýval až do roku 1844. V Římě pak sepsal většinu románu ''Mrtvé duše''. Gogolova díla byla velmi oblíbená mezi ruskou demokraticky zaměřenu inteligencí. Ke konci života mu však již ubývalo tvůrčích sil a dlouhodobě nebyl schopen pokročit s druhým dílem ''Mrtvých duší''. Ke konci života se u Gogola stále prohlubovalo náboženské cítění, pod vlivem fanatického kněze Matveje Konstantinovskije dokonce spálil (patrně nakonec dokončený) rukopis druhého dílu ''Mrtvých duší'' a záhy poté zemřel.
** Významná díla
*** ''Večery na samotě u Dikaňky'' – cyklus humorných i strašidelně laděných povídek a pohádek z Ukrajiny
*** ''Arabesky'' – sborník statí a povídek
*** ''Hráči'' – komedie o podvádění v kartách
*** ''Mrtvé duše'' – nedokončený dvoudílný román. První část vypráví příběh úředníka Čičikova, který chce využít nelogičnosti ruských zákonů, kdy jsou zemřelí nevolníci do dalšího sčítání lidu považováni za živé. Statkáři za ně nadále musí platit daně – Čičikov se tedy rozhodne tyto "mrtvé duše" odkoupit a získat státní dotaci, za kterou by si mohl pořídit panství a skutečné nevolníky. Kvůli lakotě jedné ze statkářek je však jeho plán předčasně prozrazen a Čičikov musí město opustit.
*** ''Ženitba'' – satirická komedie o starém mládenci zvažujícím ženitbu, který však nakonec nevěstě uteče oknem. Nevěsta pak ztrácí i všechny ostatní nápadníky.
*** ''Petrohradské povídky'' – cyklus šesti povídek
* '''Literární a obecně kulturní kontext'''
** Námět ke hře ''Revizor'' poskytl Gogolovi Alexandr Sergejevič Puškin, který mu údajně vyprávěl historku o tom, jak byl při jakési cestě považován za tajného vládního úředníka. Tyto přehmaty byly způsobeny praktikami cara Mikuláše I., který při své vládě využíval služeb tajné policie, která měla identifikovat nepřátele režimu. Náhodní cestující tak byli občas zaměňováni za tajné agenty či státní úředníky.
** Nikolaj Vasiljevič Gogol tvořil díla na pomezí romantismu a kritického realismu. Revizor obsahuje výrazné kriticky realistické prvky (poukazuje na nedostatky ruského politického systému a na hloupost a zkorumpovanost státních úředníků). Dílo je však stále považováno za ovlivněné realismem.
** Romantismus – umělecký směr uplatňující se od konce 18. do poloviny 19. století. Nenaplnění ideálů osvícenství vedlo u umělců k frustraci. Mezi jeho hlavní znaky patří individualita, zdůrazňování protikladů, zaměření na city a "touha po nepřítomném". Vyzdvihovány jsou ideály středověku.
** Realismus – umělecký směr uplatňující se od druhé poloviny 19. a v průběhu 20. století. Hlavním znakem je snaha o věrné vyobrazení skutečnosti a o aplikaci vědeckých postupů v literatuře.
** Kritický realismus – umělecký směr usilující o kritické zobrazení chyb společnosti
** Významní / související autoři
*** '''George Gordon Byron (Spojené království, 1788-1824)'''
**** Významný autor poem (básnických povídek)
***** ''Vězeň chillonský'' – báseň o bratrech, kteří jsou z politických důvodů vězněni a postupně umírají
***** ''Lara'' – příběh mladého šlechtice, který bojuje za svobodu nevolníků a nakonec umírá
***** ''Džaur'' – příběh mnicha, který pomstil smrt své milenky a poté odešel do kláštera
**** ''Manfréd'' – veršované filozofické drama, hlavní hrdina Manfréd zaviní smrt Astarté a snaží se zbavit pocitu viny. To se mu však nedaří ani v přírodě, ani s pomocí kosmických duchů, nepomůže mu ani opat kláštera.
**** ''Childe Haroldova pouť'' – rozsáhlá lyricko-epická skladba o čtyřech zpěvech líčící putování hlavního hrdiny po různých zemích. Skladba začíná jako satira na rytířské romány a dále pokračuje jako básníkův deník.
*** '''Alexandr Sergejevič Puškin (Rusko, 1799-1837)'''
**** Sloužil Gogolovi jako mentor a zdroj inspirace, představitel romantismu
**** ''Kavkazský zajatec'' – poema, příběh zajatého důstojníka, který odmítne lásku dívky, která jej však přesto osvobodí a spáchá sebevraždu
**** ''Bachčisarajská fontánä́'' – poema, příběh chána Gireje, který nechal ze zármutku ze ztráty své ženy postavit Fontánu slz
**** ''Cikáni'' – příběh svobodomyslného Aleka, který v žárlivosti zabije ženu, jíž miluje a jejího milence
**** ''Evžen Oněgin'' – hlavní hrdina, Evžen Oněgin, prototyp zbytečného člověka (člověk neschopný využít své schopnosti a naplnit svůj potenciál), se vydává na venkov. Zde se do něj zamiluje Taťána, kterou však Oněgin odmítá. Také zabíjí v souboji básníka Lenského, který jej k němu vyzval kvůli jeho domnělému vztahu s Taťáninou sestrou – Olgou. Po letech se Oněgin opět setkává s Taťánou a uvědomuje, že její odmítnutí byla chyba, Taťána je však již vdaná.
**** ''Kapitánská dcerka'' – historická novela odehrávající se na pozadí Pugačovova povstání
*** '''Michail Jurjevič Lermontov (Rusko, 1809-1852)'''
**** Představitel romantismu
**** ''Hrdina naší doby'' – román sestávající z pěti novel líčící život zbytečného člověka Alexandroviče Pečorina
**** ''Démon'' – poema o démonovi, který se zamiluje do gruzínské princezny Tamary. Chce se zříci veškeré nenávisti a stát se dobrým, Tamara však po jeho polibku umírá.
*** '''Charles Dickens (Spojené království, 1812-1870)'''
**** ''Oliver Twist'', ''David Copperfield'', ''Nadějné vyhlídky'', ''Malá Dorritka'' – romány psané v duchu kritického realismu poukazující na nedostatky společnosti v Anglii, mj. na neutěšenou situaci chudých
*** '''Fjodor Michaljovič Dostojevskij (Rusko, 1821-1881)'''
**** ''Zločin a trest'' – příběh chudého studenta Raskolnikova, který si racionálně zdůvodní vraždu lichvářky, od které chce ukrást peníze. Při zločinu však musí zabít i její sestru, což mu způsobí výčitky svědomí. Později se seznamuje s prostitutkou Soňou, která jej přesvědčí, aby se přiznal.
**** ''Idiot'' – příběh knížete Lva Nikolajeviče Myškina, který se po dlouhém léčení vrací do společnosti, ve které vyniká svou dobrotivostí. Jeho psychický stav se však začne opět zhoršovat, kterýžto proces vrcholí po vraždě jeho nastávající ženy.
**** ''Běsi'' – román odsuzující radikalitu revolučního hnutí
**** ''Bratří Karamazovi'' – román o vyšetřování vraždy otce Karamazova, ze které je nespravedlivě obviněn impulzivní Dmitrij
*** '''Lev Nikolajevič Tolstoj (Rusko, 1828-1910)'''
**** ''Vojna a mír'' – rozsáhlý román odehrávající se na pozadí napoleonských válek. Tolstoj v díle odsuzuje války a násilí.
**** ''Anna Karenina'' – román o Anně Karenině, která je nespokojená v manželství. Seznamuje se s důstojníkem Vronským, se kterým odjíždí, její muž jí však odmítá vydat syna a společnost ji odsuzuje. Neutěšenou situaci nakonec řeší sebevraždou.

== Poznámky ==
<references group="pozn." />

[[Kategorie:Český jazyk]]