R.U.R.: Porovnání verzí

Z EkzamenoWiki
Přejít na: navigace, hledání
(+)
m (+)
Řádek 30: Řádek 30:
 
Alquist začne sebe i ostatní obviňovat z vyhubení lidstva, jehož příčinou je podle něj lidské velikášství a touha po zisku. Dr. Gall se cítí vinen, neboť zavedl do výroby změny, které změnily některé charakteristiky robotů a učinily je více nenávistné. Těchto kusů však byly řádově stovky, takže všichni považují vliv jeho zásahů za zanedbatelný. Helena navíc přizná, že veškeré změny činil Gall na její žádost. Busman chce s roboty vyjednávat a přenechat jim Rossumův rukopis s podrobnostmi o výrobním postupu výměnou za záruku bezpečného odchodu. Domin nechává hlasovat mezi Busmanovým návrhem a alternativou – zničením Rossumova rukopisu. Všichni hlasují pro vydání rukopisu (kromě Heleny, která nemá příležitost projevit názor) a Domin jde tedy pro rukopis. Když jej nenajde, Helena se přizná, že jej dříve spálila. Doufala přitom, že zastavením výroby robotů se začnou opět rodit děti. Fabry, Hallemeier a Gall její záměr částečně schvalují, neboť se domnívají, že alespoň část lidstva přežila a za dvacet let bude moci opět ovládnout svět. Busman se chce pokusit všechny vykoupit za půl miliardy z tovární pokladny. Zapomene však na silný proud protékající zahradní mříží, které se dotkne a umírá. Zbývající osazenstvo pokoje sleduje svítící žárovku, která značí, že lidé pracující v elektrárně dosud nepadli. Žárovka však záhy zhasíná a všichni kromě Alquista se hodlají postavit přicházejícím robotům.  
 
Alquist začne sebe i ostatní obviňovat z vyhubení lidstva, jehož příčinou je podle něj lidské velikášství a touha po zisku. Dr. Gall se cítí vinen, neboť zavedl do výroby změny, které změnily některé charakteristiky robotů a učinily je více nenávistné. Těchto kusů však byly řádově stovky, takže všichni považují vliv jeho zásahů za zanedbatelný. Helena navíc přizná, že veškeré změny činil Gall na její žádost. Busman chce s roboty vyjednávat a přenechat jim Rossumův rukopis s podrobnostmi o výrobním postupu výměnou za záruku bezpečného odchodu. Domin nechává hlasovat mezi Busmanovým návrhem a alternativou – zničením Rossumova rukopisu. Všichni hlasují pro vydání rukopisu (kromě Heleny, která nemá příležitost projevit názor) a Domin jde tedy pro rukopis. Když jej nenajde, Helena se přizná, že jej dříve spálila. Doufala přitom, že zastavením výroby robotů se začnou opět rodit děti. Fabry, Hallemeier a Gall její záměr částečně schvalují, neboť se domnívají, že alespoň část lidstva přežila a za dvacet let bude moci opět ovládnout svět. Busman se chce pokusit všechny vykoupit za půl miliardy z tovární pokladny. Zapomene však na silný proud protékající zahradní mříží, které se dotkne a umírá. Zbývající osazenstvo pokoje sleduje svítící žárovku, která značí, že lidé pracující v elektrárně dosud nepadli. Žárovka však záhy zhasíná a všichni kromě Alquista se hodlají postavit přicházejícím robotům.  
 
Všichni jsou postupně zabiti, Alquista však ušetří roboti, neboť jej díky manuálním pracím, které dříve vykonával, považují za využitelného. Radius, který celý útok vedl, se raduje z vítězství.
 
Všichni jsou postupně zabiti, Alquista však ušetří roboti, neboť jej díky manuálním pracím, které dříve vykonával, považují za využitelného. Radius, který celý útok vedl, se raduje z vítězství.
 +
 +
=== Dějství třetí ===
 +
Alquist si stěžuje na obtížnost znovuobjevování postupu pro výrobu robotů. Přichází robotický sluha ohlašující příchod Ústředního výboru robotů. Současně oznamuje, že se robotům ani po vynaložení velkého úsilí nepodařilo nalézt žádné přeživší lidi. Přichází výbor, který po Alquistovi požaduje postup pro výrobu robotů. Alquist vysvětluje, že on sám jej nezná a spis, který jej obsahoval, byl zničen. Vůdce výboru, Damon, pak požaduje, aby Alquist prováděl experimenty s živými roboty. Alquist se tedy rozhodne experimentovat s Damonem, po pokusném řezu však zjišťuje, že vivisekci robotů psychicky nezvládne. Poté, co Alquist usne, se v jeho laboratoři spolu baví dva roboti – Primus a Helena. Jejich smích Alquista probudí a vyvolá v něm domnění, že jsou nablízku lidé. Když zjistí, že se jedná o roboty, rozhodne se každému z nich vyhrožovat pitvou. Když zjistí, že jsou ochotni se pro sebe navzájem obětovat, usoudí, že mohou tvořit základ budoucího života na Zemi.
 +
 +
== Maturitní úkoly ==
 +
* '''Téma''' – možná nebezpečnost lidského pokroku
 +
* '''Motivy''' – umělý život, válka, pokrok
 +
* '''Časoprostor''' – v neznámém čase na ostrově s továrnou produkující roboty. Záběr díla – několik let
 +
* '''Kompoziční výstavba''' – předehra a 3 dějství, dále členěno na repliky, přítomné jsou scénické poznámky
 +
* '''Literární druh''' – drama, '''literární žánr''' – "kolektivní drama se vstupní komedií"
 +
* '''Vypravěč''' – není
 +
* '''Postavy'''
 +
** Harry Domin – vizionářský ředitel Rossumových Univerzálních Robotů, jehož hlavním cílem je zbavit lidstvo povinnosti pracovat. Je neústupný a ctižádostivý.
 +
** Inženýr Fabry – generální technický ředitel RUR
 +
** Dr. Gall – přednosta fyziologického a výzkumného oddělení RUR
 +
** Dr. Hallemeier – přednosta Ústavu pro psychologii a výchovu robotů
 +
** Konzul Busman – generální komerční ředitel RUR, poměrně odvážný, nicméně přeceňující moc peněz
 +
** Stavitel Alquist – šéf staveb RUR, dosti starostlivý a humanisticky zaměřený. Technický pokrok v podobě výroby robotu jej děsí.
 +
** Helena Gloryová – členka ligy humanity a Dominova pozdější manželka. Dlouhodobě usiluje o přiznání určitých práv robotům a když zjistí, že o ně nestojí, pokouší se je alespoň zlidštit. Je úzkostlivá a často jedná impulzivně.
 +
** Nána – bigotní chůvá Heleny Gloryové, která považuje roboty za ďábelský vynález
 +
* '''Vyprávěcí techniky''' – zejména dialog, občas monolog
 +
* '''Jazykové prostředky''' – jednotlivé postavy užívají jazykové prostředky odpovídající jejich osobnosti. Vzdělaní představitelé továrny a Helena tudíž mluví spisovně, Nána hovorově a roboti poněkud mechanicky.
 +
* '''Kontext autorovy tvorby a informace o autorovi
 +
** 1890-1938
 +
** Narodil se v Malých Svatoňovicích do lékařské rodiny, záhy se však s rodinou přestěhoval do Úpice, kde absolvoval základní školu. Následně studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnázium v Brně. V roce 1915 úspěšně dostudoval na Filozofické fakultě UK a získal doktorát. V letech 1910-11 byl na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Trpěl Bechtěrevovou nemocí, závažným onemocněním působícím rapidní snížení pohyblivosti páteře, díky ní však nemusel bojovat v první světové válce. Po ukončení studia působil jako domácí učitel a vychovatel, záhy však přešel k novinařině. Byl redaktorem Národních listů, týdeníku Nebojsa a Lidových novin. Národní listy posléze opustil pro vyjádření nesouhlasu s vyloučením jeho bratra a se směřováním listu...
 +
* '''Literární a obecně kulturní kontext'''
 +
** TBD
 +
 
[[Kategorie:Český jazyk]]
 
[[Kategorie:Český jazyk]]

Verze z 19. 4. 2018, 12:32


Tato stránka ještě není zcela dokončena. Pro snazší evidenci je zde umístěna tato šablona.


Český jazyk
Literární dílo (rozbor)
Titul R.U.R.
Literární období demokratický proud meziválečné literatury
Literární druh drama
Autor Karel Čapek
Literární žánr "kolektivní drama se vstupní komedií"
První vydání 1920
První české vydání 1920
Kanonické vydání N/A


Děj

Předehra

Do kanceláře Domina, centrálního ředitele Rossumových Univerzálních Robotů, přichází Helena, dcera prezidenta Gloryho. Domin jí okamžitě nabídne prohlídku továrny za podmínky, že zachová mlčenlivost o detailech výrobního postupu. Poté ji popisuje historii výroby robotů mající počátek v experimentech učence Rossuma, který objevil alternativní způsob organizace živé hmoty. Ten později využil při umělém vytváření živých tvorů, zejména umělých lidí. Kvůli svému vizionářství se rozhodl stvořit bytost, která by byla zcela totožná s normálními lidmi, jeho pokusy v tomto směru však skončily neúspěchem. Jeho synovec však ve vynálezu viděl příležitost pro zisk a proto návrh umělých lidí zjednodušil tak, aby byla umožněna jejich sériová výroba. Tak vznikli roboti, kteří mají na rozdíl od lidí minimální potřeby. Životnost kvalitnějších robotů pak dosahuje přibližně dvaceti let. Domin poté ukazuje Heleně Sullu, jeho robotickou sekretářku. Když Helena nevěří, že je Sulla robot, chce ji dát Domin pitvat, což Helenu rozhořčí, Sulla však zůstane zcela lhostejná. Nakonec Domin posílá Sullu pryč a nabízí Heleně prohlídku všech částí továrny, kde jsou postupně vyráběny jednotlivé soustavy robotů, kteří jsou z nich následně kompletováni.

Do kanceláře zatím přichází další pracovníci továrny – Fabry, Gall, Hallemeier, Alquist a Busman. Helena je pokládá za roboty, a proto jim prozrazuje své pravé poslání – přichází do továrny jako zástupkyně Ligy humanity, která usiluje o zlepšení postavení robotů. Když se omyl vyjasní, obává se Helena, že ji představitelé továrny okamžitě pošlou pryč. Těm však její snaha o zvýšení sebeuvědomění robotů nijak nevadí, neboť všechny takové pokusy v minulosti skončily nezdarem. Upozorňují Helenu, že roboti nemají žádné city, neboť by to bylo pro jejich práci zbytečné. Připravují však vylepšení nervové soustavy robotů, které by jim umožnilo vnímat bolest. V současné době totiž robotům nijak nevadí zmrzačit se, což vede k zbytečným ztrátám. Občas u robotů také propukne jakýsi záchvat, kdy robot přestane pracovat a pouze skřípe zuby. Busman vysvětluje, jaké výhody přinesli roboti lidské společnosti, když díky zlevnění výroby dochází k razantnímu snižování cen. Má navíc vizi, že za chvíli bude vše natolik levné, že již lidé nebudou muset vůbec pracovat a zavládne všeobecný blahobyt. Helena se nakonec nechává částečně přesvědčit o prospěšnosti robotů a svoluje ke společné snídani. Domin ji následně požádá o ruku.

Dějství první

Domin, Fabry a Hallemeier chystají potají květiny v Helenině salónu. Zatím přichází Helenina chůva Nána, která si stěžuje na roboty. Informuje pak Helenu, že se další z robotů, Radius, pominul. Domnívá se také, že jsou roboti ďábelským vynálezem, za který lidstvo stihne boží trest. Mezitím přichází Domin a předává Heleně dary k desátému výročí jejího příchodu do továrny (mezi kterými je i válečná loď). Helena vzpomíná na události posledních deseti let, kdy dělníci bez práce ničili roboty a kdy byli roboti užíváni jako vojáci ve strašlivých válkách. Domin Heleně sděluje, že už týden nemá jakýchkoliv zpráv o okolním světě. Helena má neblahé tušení a prosí Domina, aby odjeli z továrny a usadili se na nějakém odlehlém místě. Mezitím Dominovi zavolá Fabrin, a ten tak odchází aniž se k návrhu vyjádří. Helena se nedokáže zbavit svých obav a požádá Nanu, aby přinesla poslední noviny. V těch se píše o strašlivém vraždění robotů ve válkách, při kterém zahynulo již 700.000 lidí a informace o nulové porodnosti za poslední týden. Nána to považuje za boží trest.

Helena poté přivádí Alquista a ptá se jej, proč se její nová loď jmenuje "Ultimus". Alquist vysvětluje, že to znamená "poslední" a svěřuje se jí se svými obavami z pokroku, které částečně zahání manuální prací. Stejně jako Nána si přeje zkázu robotů a návrat lidí zpět k práci, neboť soudobé změny považuje za nebezpečné. Soudí také, že se lidé přestali rodit proto, že jsou již zbyteční. Alquist následně odchází a Helena žádá Nánu, aby přivedla pominutého Rádia. Také zavolá doktoru Gallovi. Přichází Radius a vyslovuje svou nenávist k lidem, kterým chce vládnout. Helena mu dává zprávu pro Domina, aby jej neodeslal do spalovny. Poté jej krátce vyšetří Dr. Gall, který zjišťuje, že se nejedná o standardní křeč robotů, nýbrž o jakousi vzpouru. Helena se ptá, zdali jsou všichni roboti vyráběné podle nového postupu takto nenávistní, což Gall částečně potvrzuje. Hovoří též o robotce Heleně, která je však kvůli své nízké inteligenci zcela neužitečná. Helena se ptá na Gallův názor na příčinu nulové porodnosti. Ten vyjadřuje své přesvědčení o nadbytečnosti lidí, které roboti nahradili v práci. Helena jej pak propouští a žádá Nánu, aby zatopila v krbu. Poté přinese hromadu papírů, které spálí.

Přichází Hallemeier, Gall, Alquist a Domin, kteří Heleně opětovně přejí k desátému výročí jejího příchodu. Fabry a Busman jsou zatím v přístavu. Poté Helenu informují o revoltě robotů, která však dle jejich názoru byla potlačena, neboť k továrně právě připlouvá poštovní loď. Také říkají, že i v případě, že by vzpoura skutečně vypukla, by mohli roboty vydírat za pomocí Rossumových plánů na jejich výrobu. Helena je zděšena a prosí je, aby zavřeli továrnu a odjeli. Domin má však plány na rozšíření výroby robotů, kteří by však byli vyrábění v národnostních edicích, které by se vzájemně nenáviděli a nemohli se tedy spojit proti lidem. Poté přichází Fabry, který všem (kromě Heleny) oznamuje, že poštovní loď přivezla pouze agitační letáky robotů. V těch jsou všichni roboti pobízeni k vyvražďování lidí a k následnému návratu do práce. Busman následně přináší zprávu, že roboti obsadili Ultima. Budova je zatím obklíčena a tovární píšťaly a sirény pískají k útoku.

Dějství druhé

Roboti nadále pokračují v tichém obléhání budovy. Hallemeier s Fabrym zatím připravují alespoň základní obranu – barikádu dveří a chodby a improvizovaný elektrický ohradník. Busman přichází s účetními knihami, ve kterých si chce před smrtí udělat pořádek. Domin znepokojeně postřehne, že roboti na Ultimu na ně zaměřili děla. Dr. Gall považuje za původce celé vzpoury robotů Evropu, která je používala ve válkách. Alquist se domnívá, že byla chyba roboty vůbec vyrábět. Domin naopak výroby robotů ani v této chvíli nelituje, neboť se stále domnívá, že mohli lidstvo osvobodit od práce. Roboti se mezitím přiblíží k zahradní mříži, do které Fabry pustí proud a čtyři roboty zničí.

Alquist začne sebe i ostatní obviňovat z vyhubení lidstva, jehož příčinou je podle něj lidské velikášství a touha po zisku. Dr. Gall se cítí vinen, neboť zavedl do výroby změny, které změnily některé charakteristiky robotů a učinily je více nenávistné. Těchto kusů však byly řádově stovky, takže všichni považují vliv jeho zásahů za zanedbatelný. Helena navíc přizná, že veškeré změny činil Gall na její žádost. Busman chce s roboty vyjednávat a přenechat jim Rossumův rukopis s podrobnostmi o výrobním postupu výměnou za záruku bezpečného odchodu. Domin nechává hlasovat mezi Busmanovým návrhem a alternativou – zničením Rossumova rukopisu. Všichni hlasují pro vydání rukopisu (kromě Heleny, která nemá příležitost projevit názor) a Domin jde tedy pro rukopis. Když jej nenajde, Helena se přizná, že jej dříve spálila. Doufala přitom, že zastavením výroby robotů se začnou opět rodit děti. Fabry, Hallemeier a Gall její záměr částečně schvalují, neboť se domnívají, že alespoň část lidstva přežila a za dvacet let bude moci opět ovládnout svět. Busman se chce pokusit všechny vykoupit za půl miliardy z tovární pokladny. Zapomene však na silný proud protékající zahradní mříží, které se dotkne a umírá. Zbývající osazenstvo pokoje sleduje svítící žárovku, která značí, že lidé pracující v elektrárně dosud nepadli. Žárovka však záhy zhasíná a všichni kromě Alquista se hodlají postavit přicházejícím robotům. Všichni jsou postupně zabiti, Alquista však ušetří roboti, neboť jej díky manuálním pracím, které dříve vykonával, považují za využitelného. Radius, který celý útok vedl, se raduje z vítězství.

Dějství třetí

Alquist si stěžuje na obtížnost znovuobjevování postupu pro výrobu robotů. Přichází robotický sluha ohlašující příchod Ústředního výboru robotů. Současně oznamuje, že se robotům ani po vynaložení velkého úsilí nepodařilo nalézt žádné přeživší lidi. Přichází výbor, který po Alquistovi požaduje postup pro výrobu robotů. Alquist vysvětluje, že on sám jej nezná a spis, který jej obsahoval, byl zničen. Vůdce výboru, Damon, pak požaduje, aby Alquist prováděl experimenty s živými roboty. Alquist se tedy rozhodne experimentovat s Damonem, po pokusném řezu však zjišťuje, že vivisekci robotů psychicky nezvládne. Poté, co Alquist usne, se v jeho laboratoři spolu baví dva roboti – Primus a Helena. Jejich smích Alquista probudí a vyvolá v něm domnění, že jsou nablízku lidé. Když zjistí, že se jedná o roboty, rozhodne se každému z nich vyhrožovat pitvou. Když zjistí, že jsou ochotni se pro sebe navzájem obětovat, usoudí, že mohou tvořit základ budoucího života na Zemi.

Maturitní úkoly

  • Téma – možná nebezpečnost lidského pokroku
  • Motivy – umělý život, válka, pokrok
  • Časoprostor – v neznámém čase na ostrově s továrnou produkující roboty. Záběr díla – několik let
  • Kompoziční výstavba – předehra a 3 dějství, dále členěno na repliky, přítomné jsou scénické poznámky
  • Literární druh – drama, literární žánr – "kolektivní drama se vstupní komedií"
  • Vypravěč – není
  • Postavy
    • Harry Domin – vizionářský ředitel Rossumových Univerzálních Robotů, jehož hlavním cílem je zbavit lidstvo povinnosti pracovat. Je neústupný a ctižádostivý.
    • Inženýr Fabry – generální technický ředitel RUR
    • Dr. Gall – přednosta fyziologického a výzkumného oddělení RUR
    • Dr. Hallemeier – přednosta Ústavu pro psychologii a výchovu robotů
    • Konzul Busman – generální komerční ředitel RUR, poměrně odvážný, nicméně přeceňující moc peněz
    • Stavitel Alquist – šéf staveb RUR, dosti starostlivý a humanisticky zaměřený. Technický pokrok v podobě výroby robotu jej děsí.
    • Helena Gloryová – členka ligy humanity a Dominova pozdější manželka. Dlouhodobě usiluje o přiznání určitých práv robotům a když zjistí, že o ně nestojí, pokouší se je alespoň zlidštit. Je úzkostlivá a často jedná impulzivně.
    • Nána – bigotní chůvá Heleny Gloryové, která považuje roboty za ďábelský vynález
  • Vyprávěcí techniky – zejména dialog, občas monolog
  • Jazykové prostředky – jednotlivé postavy užívají jazykové prostředky odpovídající jejich osobnosti. Vzdělaní představitelé továrny a Helena tudíž mluví spisovně, Nána hovorově a roboti poněkud mechanicky.
  • Kontext autorovy tvorby a informace o autorovi
    • 1890-1938
    • Narodil se v Malých Svatoňovicích do lékařské rodiny, záhy se však s rodinou přestěhoval do Úpice, kde absolvoval základní školu. Následně studoval na gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na gymnázium v Brně. V roce 1915 úspěšně dostudoval na Filozofické fakultě UK a získal doktorát. V letech 1910-11 byl na studijním pobytu v Paříži a v Berlíně. Trpěl Bechtěrevovou nemocí, závažným onemocněním působícím rapidní snížení pohyblivosti páteře, díky ní však nemusel bojovat v první světové válce. Po ukončení studia působil jako domácí učitel a vychovatel, záhy však přešel k novinařině. Byl redaktorem Národních listů, týdeníku Nebojsa a Lidových novin. Národní listy posléze opustil pro vyjádření nesouhlasu s vyloučením jeho bratra a se směřováním listu...
  • Literární a obecně kulturní kontext
    • TBD