Kupec benátský

← Český jazyk

Literární dílo (rozbor)
Titul	Kupec benátský
Literární období	renesance
Literární druh	drama
Autor	William Shakespeare
Literární žánr	komedie s tragickými prvky
První vydání	1596-1599
První české vydání	nevydaný překlad 1839, 1858 (?)
Kanonické vydání	2009, Národní divadlo, Martin Hilský

Děj

Jednání první

• Scena 1
  • Antoniův přítel Bassanio požádá Antonia o půjčku, aby si mohl vzít svou milou Portii. Antonio mu sdělí, že veškerý jeho majetek je na moři, a že nemá dostatek peněz v hotovosti. Nabídne mu ale, aby si na jeho jméno vzal úvěr.
• Scena 2
  • Rozhovor Portie se společnicí Nerissou. Portie si stěžuje, že si nemůže sama vyvolit manžela, nýbrž že se musí rozhodnout podle metody navržené jejím otcem – za pomocí úkolu zahrnujícího zlatou, stříbrnou a olověnou skříňkou. Ze všech jejích nápadníků je jí nejsympatičtější Bassanio.
• Scena 3
  • Bassanio dohaduje u Shyloca půjčku tří tisíc dukátů na Antoniovo jméno. Shylock přitom Antonia nenávidí, protože je křesťan, protože snižuje míru úroků v Benátkách, a protože jej uráží a ponižuje. Proto Antoniovi připomene, jak mu nadával a teď za ním přichází prosit o pomoc. Nakonec Shylock nabídne, že peníze půjčí bez úroku, ale pokud nebude vše splaceno v dané lhůtě, bude moci vyříznout Antoniovi libru masa. Bassanio Antonia přesvědčuje, aby na tuto podmínku nepřistoupil, ale Antonio si je jistý, že peníze na splátku dostane včas.

Jednání druhé

• Scena 1
  • V Portiině domě se zatím jeden z jejích nápadníků – princ Marokkánský – chystá k vybírání skříněk, z nichž v jedné z nich je Portiin portrét. Pokud vybere dobře, Portie se s ním ožení, pokud špatně, nebude s ní už moci nikdy mluvit o sňatku. Princ Marokkánský na podmínky přistupuje.
• Scena 2
  • Launcelot Gobbo – Shylockův sluha – se rozhoduje, zda dále sloužit u žida. Nakonec se rozhodne, že uteče. Poté se potká se starým Gobbem, svým otcem a společně přesvědčí Bassania, aby vzal Lancelota do svých služeb. Poté přichází Gratiano, který požádá Bassania, aby směl jet s ním do Belmontu.
• Scena 3
  • Shylockova dcera Jessika říká Launcelotovi, že ji mrzí, že odchází, protože do jejich domu přinášel radost. Přemýšlí o svém milém Lorenzovi, se kterým se chce oženit.
• Scena 4
  • Lorenzo, Gratiano, Salarino a Salanio dohadují detaily maškarního průvodu. Lorenzo dostane milostné psaní od Jessiky, která jej v něm žádá o to, aby ji unesl.
• Scena 5
  • Shylock se chystá na večeři u Bassania a žádá Jessiku, aby zatím hlídala dům.
• Scena 6
  • Lorenzo s Gratianem a Salarinem se sejdou před Shylockovým domem a dohodnou útěk Jessiky, která v převlečení za muže bude nést pochodeň při masopustu. Jessika navíc Shylockovi ukradne část peněz.
• Scena 7
  • Marokánský princ si vyvolí zlatou skříňku, která však není ta správná, a proto zklamaně odejde.
• Scena 8
  • Salarino se Salaniem se baví o Shylockově zármutku nad ztrátou dcery a peněz. Salarino říká, že se doslechl o ztroskotané lodi a doufá, že nejde o tu Antoniovu.
• Scena 9
  • U Portie volí Arragonský princ. Chybně zvolí stříbro a zklamaně odejde. Sloužící ohlašuje Benátčana.

Jednání třetí

• Scena 1
  • Salanio se baví se Salarinem, že je to pravděpodobně Antoniův koráb, který ztroskotal. Shylock se doslechne o Antoniově ztrátě a těší se na svou pomstu. Je zde velmi známý Shylockův monolog o tom, jak jím Antonio opovrhoval pouze proto, že je žid. Tubal přináší Shylockovi zprávy o neúspěšném hledání jeho dcery a jeho ukradeného majetku a zprávu o ztroskotání Antoniova korábu z Tripole.
• Scena 2
  • Portie přemlouvá Bassania, aby se svou volbou počkal, neboť se obává, že jej navždy ztratí. Bassanio se však rozhodne volit ihned, vyvolí olověnou skříňku a nachází obraz Portie. Portie mu dá na znamení své lásky prsten. Gratiano se zamiluje do Nerissy a je domluvena jejich svatba. Salerio však přináší list o Antoniově neštěstí – všechny koráby, které ho mohly zachránit, ztroskotaly a splatnost dluhu u Shylocka vypršela. Bassanio se rychle chystá na cestu do Benátek.
• Scena 3
  • Shylock předává Antonia neúprosně žalářníkovi. Antonio se vzdává posledních nadějí a doufá už jen v to, že před svou smrtí ještě uvidí Bassania.
• Scena 4
  • Portie žádá Lorenza, aby jí hlídal dům, zatímco ona odjede do kláštera, kde prý chce zbožně rozjímat dokud se jí nevrátí Bassanio. Zatím však tajně dá Baltazarovi list pro jejího strýce doktora Bellaria, aby jí poslal jeho šat i spisy. Rozhodne se, že se spolu s Nerissou přestrojí za muže, a odjedou do Benátek.
• Scena 5
  • Odehrává se Portiině domě, žertovný rozhovor Launcelota s Jessikou, že na ní padají hříchy jejích rodičů. Později přichází Lorenzo kritizující Launcelotovy vtípky a s Jessicou odcházejí na oběd.

Jednání čtvrté

• Scena 1
  • Vévoda lituje Antoniova osudu, ale nemůže porušit zákon. Pokouší se ještě se Shylockem dohodnout na smírném řešení sporu, což však Shylock zatvrzele odmítá. Přichází Nerissa převlečená za soudního písaře ohlašující Portii vydávající se za doktora práva, Baltazara. Portie se ještě jednou pokouší Shylocka přesvědčit, aby ustoupil ze svých požadavků, on však opět odmítá. Portie pak jako soudce prohlásí, že je nutné úpis vyplnit a že Antonio se musí připravit k vyříznutí libry masa. Zároveň však požaduje, aby Shylock neprolil ani kapku krve, jinak všechny pozemky a majetek žida připadnou benátské obci. Také mu vyhrožuje, že pokud nevyřízne přesné množství masa, zemře a všechny jeho statky propadnou. Když Shylock přizná, že za stanovených podmínek si maso vzít nedokáže, Portie jej upozorní na trest za ukládání o život benátského měšťana – polovina majetku propadne poškozenému, polovina státní pokladně a život viníka pak závisí jen na milosti vévody. Vévoda mu dá okamžitě milost, aby mu ukázal jiné smýšlení křesťanů, ale zabavuje mu veškerý majetek podle ustanovení. Poté Antonio ještě přemluví vévodu, aby žida přinutil nechat se pokřtít, a aby se upsal, že všechen majetek po jeho smrti dostane Jessika a její manžel. Bassanio přemlouvá Portii, aby od něj vzala dar za dobrý rozsudek. Portie nakonec požádá Antonia o rukavice a Bassania o prsten co mu sama dala. Bassanio říká, že mu prsten dala jeho žena a že jej nesmí nikomu dát. Bassanio však nakonec za Portií pošle Gratiana, aby jí prsten dal.
• Scena 2
  • Gratiano předá Portii prsten, Nerissa toho využije a získá svůj prsten od Gratiana (ten jí také slíbil, že jej nikomu nedá).

Jednání páté

• Scena 1
  • Lorenzo a Jessica stojí před Portiiním domem, kde se dozvídají o Portiině návratu „z kláštera“. Také sem přichází Launcelot prohlašující, že nese dobré zprávy. Poté přichází Portie a Nerissa a nakonec i Bassanio, Antonio, Gratiano a jejich družina. Nerissa začne Gratiana obviňovat, že nemá prsten, který mu věnovala. Portie se od Gratiana „doví“, že dal svůj prsten soudci. Portie s Nerissou svým milým vyčítají, že se tak snadno vzdali tak cenné věci. Poté jim Portie s Nerissou řeknou, že jim prsteny vrátí, ale že za ně musely spát s doktorem práv i s písařem. Nakonec jim však přiznají, že to ony jsou doktor práv i písař. Poté je ještě Lorenzovi a Jessice oznámena novina, že dědí veškerý Shylockův majetek a hra končí.

Maturitní úkoly

• Téma - antisemitismus (nebylo zamýšleno jako původní téma), pomstychtivost Shylocka
• Motivy - pomsta, židovství, láska, lakota
• Časoprostor - Benátky, Belmont (sídlo Portie), neznámý čas, záběr díla - měsíce
• Kompoziční výstavba - chronologický postup, skládá se z 5 jednání, která se skládají z celkem 20 scén. Ty se patrně skládají z výstupů (úsek se stejnými postavami) a dále z jednotlivých replik.
• Literární druh - drama, literární žánr - komedie (s tragickými prvky)
• Vypravěč - není
• Postavy
  • Antonio - jedna z hlavních postav dramatu. Poněkud pokrytecký (nevadí mu půjčit si peníze od Shylocka, i když se mu neustále vysmívá) a nábožensky nesnášenlivý (požaduje pokřtění Shylocka jako podmínku pro zachování jeho života), též však věrný a poměrně odvážný (nebojí se riskovat svůj život ve prospěch přítelova štěstí) a ochotný pomoci (půjčuje peníze bez úroku).
  • Shylock - naopak poněkud nesnášenlivý vůči křesťanům a zejména Antoniovi, kterému se chce pomstít. Též lakotný a necitelný (dle vlastních slov by byl rád, pokud by jeho dcera byla mrtva, pokud by dostal zpět své cennosti).
  • Portie - dosti inteligentní (podaří se jí vyřešit hlavní konflikt hry)
  • Bassiano - dříve poněkud rozhazovačný (neustále si půjčuje od Antonia), současně však pohostinný, upřímný a přátelský
  • Jessica, Salanio, Salarino, Salerio, Grationa, Nerissa, Lorenzo...
• Typy promluv - zejména dialog
• Veršová výstavba - 20 % próza, verš 80 % (z toho rýmovaný 7 %) - veršem mluví zejména urození lidé (Antonio, Portia, Bassanio...), typ verše - blankvers (nerýmovaný, jambický (nepřízvučná-přízvučná / krátká-dlouhá slabika), sylabotonický (záleží na uspořádání přízvučných a nepřízvučných slabik ve verši a na jejich pořadí) o pěti stopách (deset slabik)
• Kontext autorovy tvorby a informace o autorovi
  • 1564-1616
  • Anglický dramatik, básník a herec
  • První překladatel do češtiny - Josef Václav Sládek
  • Nejvýznamnější autor vrcholného období renesance. Jeho dílo je zcela světské. Pro jeho dílo je typický tzv. blankvers, tj. nerýmovaný verš, skládající se z pěti jambických stop (krátká-dlouhá / nepřízvučná-přízvučná slabika).
  • Napsal 154 anglických sonetů psaných dle veršových schémat ababcdcdefefgg, abbacddceffegg apod.
  • Je oceňován zejména za zdařilé vykreslení postav, které bylo oproti středověkému způsobu vyobrazování dosti novátorské. Shakespeare též využívá různých jazykových prostředků u lidí z různých společenských vrstev (např. v Kupci benátském mluví šlechtici vysokým stylem ve verších, zatímco služebníci hovorově).
  • Shakespearova tvorba bývá dělena do třech období:
    • 1591-1600 - zaměření na komedie a historická dramata, zpracování námětů z anglické minulosti a z antiky
      • Mnoho povyku pro nic - svatba Hery a Claudia je málem překažena intrikami Dona Juana
      • Veselé paničky windsorské - vystupuje zde "rytíř veselé postavy" Falstaff
      • Zkrocení zlé ženy - vernonský šlechtic Petruccio se rozhodne pojmout za ženu svárlivou Kateřinu, kterou promění v chápající a milou manželku
      • Komedie plná omylů
      • Sen noci svatojánské
      • Jindřich IV. - Jindřich VI.
      • Richard II., Richard III.
      • Romeo a Julie - příběh dvou milenců, který kvůli sporu mezi jejich rodinami končí tragicky
    • 1601-1609 - období pesimismu, kdy píše zejména tragédie a sonety (řazeny též do třetího období) vyjadřující jeho rozčarování nad vývojem společnosti
      • Hamlet - příběh dánského korunního prince Hamleta, který se rozhodne pomstít smrt svého otce
      • Othello - vojevůdce Othello se intrikami svého náměstka Jaga nechá svést k vraždě své ženy, Desdemony
      • Král Lear - příběh krále, který nedokázal rozpoznat pravé city svých dcer, a proto skončil tragicky
      • Macbeth - Macbeth se pod vlivem věštby tří čarodějnic a částečně i své ambiciózní ženy rozhodne násilně chopit moci
    • 1608-1612 - tvoří tragikomedie a romance (prvky tragédie i komedie) s pohádkovými motivy
      • Cymbelín
      • Zimní pohádka
      • Bouře
• Literární a obecně historický kontext
  • Období renesance (a humanismu) - 14. - 17. století
  • Renesance ("znovuzrození", "obnova") - umělecký sloh vyznačující se zejména zesvětštěním umění, návratem k antice a individualismem. Vzniká v severní Itálii (zejména ve Florencii) na přelomu 13. - 14. století. Během tohoto období roste vliv měst a měšťanů, oslabena je naopak církev. Rozvíjí se také věda, která se zaměřuje na popis přírodních jevů a člověka.
  • 1531 ve Ferraře a roku 1545 v Římě byla postavena první krytá divadla.
  • Simultánní jeviště (statické jeviště jehož dekorace se v průběhu hry nemění) vystřídala jeviště s pohyblivými dekoracemi, které využívaly perspektivu.
  • Hry Shakespearovy divadelní společnosti nazývané "Společníci lorda komořího" byly nejprve hrány v pronajatém divadle The Theatre, později v The Curtain Theatre. Následně bylo The Theatre rozebráno a materiál z něj byl využit na stavbu divadla Globe.
  • V Anglii takzvané alžbětinské divadlo - období renesančních dramatiků publikujících svá díla za vlády královny Alžběty I.
  • Při zpodobňování židovských hrdinů nemohli autoři alžbětinského dramatu vycházet ze svých osobních zkušeností, neboť židé byli v letech 1290-1655 z Anglie vykázáni. Proto jsou tyto postavy často založeny na stereotypních či mýtických představách, které o nich v této době panovaly. Židé jsou tedy zobrazováni buďto v biblickém pojetí (jako úctyhodní proroci), či jako ryze záporné postavy vzbuzující nenávist (což je případ Marlowova Barabáše i Shakespearova Shylocka).
  • Významní / související renesanční autoři
    • Dante Alighieri (Itálie, 1265-1321)
      • Božská komedie - alegorický epos zobrazující peklo, očistec a ráj. Je založen na symbolice čísla 3 (a je též psán formou tercín - tříveršových slok).
    • Giovanni Boccaccio (Itálie, 1313-1375)
      • Dekameron - soubor 100 novel zasazených do rámcového příběhu
    • Geoffrey Chaucer (Spojené království, 1340-1400)
      • Canterburské povídky - cyklus 24 příběhů vyprávěných během pouti do Canterbury. Byl inspirován dekameronem a měl jej překonat i v počtu povídek (plánováno jich bylo 120).
    • Lope de Vega (Španělsko, 1562-1635)
      • Napsal přes 2000 děl, tzv. "dramata pláště a dýky" čerpající náměty ze šlechtické společnosti. Autor se ve svých hrách zaměřoval zejména na akční děj.
      • Fuente Ovejuna (Ovčí pramen) - drama napsané podle skutečné události. Popisuje vzpouru vesničanů proti tyranskému komturovi Fernánu Gomézovi, který místní obyvatele ponižuje a tvrdě trestá jakýkoliv odpor. Nakonec je komtur zabit rozzuřeným davem. Jeho vražda je vyšetřována královskými soudci, kterým se však ani mučením nepodaří zjistit, kdo z vesničanů komtura zabil. Celá vesnice nakonec dostává milost.
    • Christopher Marlowe (Spojené království, 1564-1593)
      • Anglický dramatik pozdní renesance, nejvýznamnější předchůdce Shakespeara (mimo jiné též používal blankvers)
      • Tamerlán Veliký - úspěšná dvoudílná hra popisující život turkotatarského vojevůdce Tamerlána
      • Maltský žid - hra popisující osud lakotného žida Barabáše, kritika židovského, muslimského, ale i křesťanského náboženství
      • Masakr v Paříži - tragédie vyobrazující události Bartolomějské noci
      • Tragická historie života a smrti doktora Fausta - nejlepší Marlowova hra a první dramatické zpracování Fausta. Faust je vyobrazen jako typický renesanční hrdina toužící po poznání.