Jáma a kyvadlo

Z EkzamenoWiki
Verze z 2. 10. 2021, 14:14, kterou vytvořil 88.208.77.194 (diskuse)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Český jazyk
Literární dílo (rozbor)
Titul Jáma a kyvadlo
Literární období romantismus
Literární druh epika
Autor Edgar Allan Poe
Literární žánr povídka
První vydání 1842
První české vydání 1959 (Naše vojsko) - první dohledané
Kanonické vydání 1988, Odeon, Josef Schwarz


Děj[editovat]

Vypravěč je inkvizicí odsouzen k smrti. Poté omdlí. Ještě si uvědomuje, jak jej kdosi nese kamsi dolů. Poté, co se opět zcela probere, zjistí, že je obklopen naprostou tmou. Vypravěč přemítá, jak je možné, že je ještě naživu. Oběti inkvizice bývají totiž normálně upalovány. Domnívá se, že jej inkvizice chce nejspíš usmrtit nějakým vynalézavějším způsobem. Začne zkoumat rozměry své cely – odtrhne kus svého oděvu, který rozprostře u stěny a postupně obchází své vězení. Je však natolik zesláblý, že upadne a usne. Po probuzení u sebe nalezne bochník chleba a džbán s vodou. Pokračuje v obchůzce svého vězení, a nakonec dorazí k útržku látky – odhadne tedy obvod žaláře na 50 yardů. Pak se rozhodne pokračovat ve svých měřeních – tentokrát chce celý prostor přejít napříč. Na cestě zakopne o cár z jeho oděvu a upadne. Uvědomí si, že se bradou sice dotýká podlahy, zatímco rty i horní část obličeje visí ve vzduchu, a to přesto, že spočívají níže, než brada. Nakonec zjistí, že upadl těsně na okraj kruhové jámy. Pustí do ní kamínek, který slyší mnoho vteřin padat a narážet o stěny, poté se ozve žblunknutí. V témž okamžiku se mu nad hlavou rychle otevřou a zavřou jakési dveře, a místností probleskne zásvit světla. Vypravěč se odsune zpět ke zdi, u které se rozhodne zůstat, protože se obává, že by v žaláři mohl být větší počet jam. Nakonec usne, když se probudí, najde vedle sebe chléb a džbán s vodou. Má žízeň, a proto se napije. Ve vodě je však cosi omamného, protože rychle usne. Poté, co se opět probudí, zjistí, že je jeho vězení trochu osvětleno. Vypravěč zjistí, že obvod cely je pouze 25 yardů, což si vysvětlí tím, že se poté, co usnul vydal na stejnou stranu, ze které přišel. Ve světle také uvidí, že zdi jeho vězení jsou kovové, a že jsou na nich vyobrazeny děsivé výjevy z pověr o záhrobí. Uprostřed vězení je jáma, která je v žaláři jediná. Během spánku jej také někdo připoutá k jakémusi dřevěnému rámu. Má volnou pouze jednu ruku a hlavu, aby mohl jíst. Také zjistí, že zmizel džbán s vodou a začne jej trápit žízeň. Na jedné ze stropních desek je vyobrazena postava Času, která místo kosy drží jakési kyvadlo. Vypravěč časem zjistí, že se ono kyvadlo pohybuje. Také spatří několik obřích krys, které vylezly z jámy. Vypravěč má co dělat, aby je odehnal od svého jídla. Poté opět vzhlédne, a spatří, že se dráha kyvadla prodloužila o yard a že kyvadlo výrazně zrychlilo. Také si povšimne, že pokleslo níže, a že jeho konec je naostřený. Uvědomí si, že jej má kyvadlo po čase zabít. Po několik dní kyvadlo stále klesá a děsí vypravěče. Ten nakonec v poslední chvíli pomaže popruh, který jej poutá, jídlem. Hladové krysy popruh překoušou, a vypravěč v poslední chvíli unikne. Hned poté, co unikne, spatří, jak se kyvadlo přestalo hýbat, a jak je vytahováno stropem. Stěny s děsivými obrazy se začnou rozpalovat. Vypravěč před nimi prchá doprostřed cely. Stěny se začnou pomalu smršťovat. Když jej už rozpálené stěny tlačí do jámy a on vrávorá na samém okraji, zachytí jeho ruku jiná ruka. Je to ruka generála Lasalla, který s francouzskou armádou vstoupil do Toleda.

Maturitní úkoly[editovat]

  • Téma – mučení inkvizicí
  • Motivy – inkvizice, jáma, kyvadlo, smrt
  • Časoprostor - vězení v Toledu, čas není přesně určen, ale zřejmě se jedná o počátek 19. st., kdy francouzská armáda dobývala Španělsko a byla zrušena inkvizice; záběr díla - dny
  • Kompoziční výstavba – hlavně chronologický postup (ale na začátku je zmínka o tom, že vypravěč příběh zapisuje), skládá se z odstavců a z vět
  • Literární druh – epika, literární žánr – povídka s hororovými prvky
  • Vypravěč - ich-forma, personální vypravěč
  • Postavy
    • Vypravěč - hlavní hrdina, jehož jméno není v povídce uvedeno. Je dosti inteligentní a duchapřítomný, současně je však poznamenaný dlouhým vězněním
    • Okrajově i soudci a generál Lasalle (skutečná historická postava)
  • Vyprávěcí techniky - pouze pásmo vypravěče, slohové postupy - popisný a vyprávěcí
  • Jazykové prostředky - spisovný jazyk, užívání odborných výrazů (tupý úhel, ostrý úhel)
  • Kontext autorovy tvorby a informace o autorovi
    • 1809-1849
    • Americký romantický básník, prozaik, literární teoretik a esejista
    • Autor fantastických a mystických, ale i humoristických příběhů, zakladatel detektivního žánru
    • Narodil se v Bostonu, byl jedním ze tří dětí páru kočovných herců. Jeho otec byl alkoholik a opustil rodinu rok po jeho narození, matka zemřela když mu byly dva roky. Byl svěřen do sirotčince, brzy jej však adoptovala rodina Allanů. Studoval literaturu na University of Virginia, kde se však zadlužil a začal mít problémy s alkoholem. Zapsal se na vojenskou akademii ve West Pointu, ze které byl pro nedisciplinovanost brzy propuštěn. V roce 1833 se poprvé prosadil jako autor fantastických povídek. V roce 1836 se oženil, roku 1845 uveřejnil známou báseň Havran. Během svého života byl neustále pronásledován depresemi způsobenými drogami a jeho alkoholismem. Zemřel 7. října 1849 patrně v důsledku požití omamných látek (okolnosti jeho smrti však nebyly nikdy zcela objasněny).
    • Dílo
      • Příběhy Arthura Gordona Pyma - dobrodružný román o strastiplném putování hlavního hrdiny po moři. Ten se nakonec dostává až do polárních krajin, kde je svědkem podivuhodných a nevysvětlitelných jevů.
      • Havran – prolínání krásy s úzkostí ze života a smrti. Za zimní mrazivé půlnoci milenec truchlící nad ztrátou své milované dívky Leonory uslyší tiché zaklepání. Když otevře, v místnosti se objeví havran (v originále jde o krkavce), který na všechny jeho otázky odpovídá děsivým krákoráním „Víckrát ne“ (v některých překladech i „Už nikdy víc“). Mužův neklid se stupňuje v paniku a posléze v hrůzu. Snaží se havrana vyhnat, ten ale zůstává na svém místě. V závěru lyrický subjekt metaforicky konstatuje, že havran už nikdy neodletí z jeho duše.
      • Berenice – o muži posedlém zuby své sestřenice
      • Zánik domu Usherů – o zaživa pohřbené ženě
      • Pád do Maelstromu – příběh o muži, který svým důvtipem dokázal uniknout smrti po pádu do obřího víru
      • Maska červené smrti – vypráví o princovi, který se snaží uniknout před nemocí zvanou červená smrt. Ta si však pro něj i jeho společníky přijde i do uzavřeného kláštera.
      • Zlatý brouk – o hledání pokladu
      • Černý kocour – povídka o alkoholikovi, kterého pronásleduje černý kocour, což nakonec vede až k vraždě jeho ženy
      • Zrádné srdce – o muži posedlém okem jednoho starce, kterého nakonec zabije
      • O šizení jakožto exaktní vědě – humoristická satira o šizení a podvodech
      • Metoda doktora Téra a profesora Péra – humoristicky vyznívající povídka o blázinci, ve kterém psychopatický chovanec provede převrat za účelem vyzkoušení své neobvyklé léčebné metody
      • Sud vína amontilladského – o Montresorovi, který se pro urážky rozhodne zazdít Fortunata zaživa
      • Poe také vytvořil první postavu amatérského detektiva C. Augusta Dupina řešícího detektivní případy pečlivým průzkumem místa činu a přesným logickým úsudkem
        • Vraždy v ulici Morgue
        • Záhada Marie Rogetové
        • Odcizený dopis
  • Literární a obecně kulturní kontext
    • Základním prvkem romantismu je deziluze – zklamání z nenaplnění ideálů osvícenství
    • Romantici se upínají ke gotice
    • Konec 18. st. až 1. pol. 19. st.
    • 4 principy
      • Touha po nepřítomném – potřeba úniku – únik v čase a prostoru – orientace na středověk, antiku apod. orientace na exotické krajiny – Amerika, Tichomoří apod., touha po ideálním společenském řádu a také bezcílná touha
      • Vypjatý individualismus (osobitost) – hlavní hrdina často osamělý, nerad se stýká s lidmi a prchá do přírody
      • Zobrazení jevů v polaritě – hlavní hrdinové romantických příběhů např. i loupežníci nebo psanci, také vnější a vnitřní rozdíly – vnější ošklivost, ale uvnitř výtečné vlastnosti, lyrickoepické žánry – balada (lyrika, epika i drama) – původ žánrů v lidovém prostředí
      • Intenzivní citovost – zaměření se na pocity postav, vzniká horor a detektivní příběh, zalíbení v tajemnu apod.
    • Zaměření se na iracionalitu
    • Hrdinové romantických děl vědí, že svět nelze změnit, z čehož pramení jistá melancholie, pesimismus, zklamání a skepse
    • Časté je použití dramatického prostředí – hory za bouře, zříceniny, polární krajiny...
    • Oblíbené žánry – lyrická balada, poema, básnická povídka, moderní epos, román ve verších, dramatická báseň, historický román a povídka
    • Významní / související autoři romantismu
      • Ann Radcliffová (Spojené království, 1764-1823)
        • Autorka gotického románu
        • Poe byl s jejím dílem obeznámen, mj. se o jejích gotických románech zmiňuje v povídce Medailon
        • Záhady Udolfa - příběh o dívce Emily, která se po smrti svých rodičů přestěhuje k necitelné tetě a nakonec je okradena lupičem žijícím na hradě Udolfo
      • Ernst Theodor Wilhelm Hoffmann (Německo, 1776-1822)
        • Ovlivnil Poeovu tvorbu
        • Romány
          • Ďáblovy elixíry – o Metardovi, který vypije ďáblův elixír
          • Louskáček a myší král – o dívce, která dostane na Štědrý večer dřevěného panáčka – louskáčka. Její bratr s ním ale začne louskat ořechy a poškodí jej. Dívka nakonec usne pod vánočním stromkem a zdá se jí, jak louskáček oživne a spolu s ostatními hračkami porazí zlého Myšího krále, poté se promění v krásného prince a dívku provede kouzelnou zemí. Známé baletní zpracování od Čajkovského
          • Slečna se Scuderie – zlatník vyrábí šperky a vždy, když si od něj někdo nějaký koupí, zlatník ho zabije a vezme si šperk zpátky
        • Povídky
          • Zlatý hrnec – prolínání reálného a fantastického světa
          • Mistr Blecha – Hoffmanem označena za nejpodivnější z pohádek. Opět prolínání nadpřirozeného s přirozených. Příběh je vyprávěn cyklicky – pouze se mění postava, z jejíž hlediska je příběh vyprávěn
          • Martin, mistr bednářský, a jeho tovaryši
          • Pískoun – Nathanael má trauma z brutálních příběhů o Pískounovi. Nathanael nejprve ztotožňuje Pískouna s advokátem Coppeliem, později s optikem Coppollem. Poté se zamiluje do Olympie – loutky, kterou vyrobil Coppelius (tato loutka je však všeobecně dlouho považována za živou). Coppelius nakonec Olympii zničí a Nathanael propadá záchvatům šílenství. Žije však přesto šťastně se svou ženou Klárou, dokud nevystoupí na věž, kde znovu spatří Coppelia. Po tomto setkání se pokusí zabít Kláru, sám nakonec spáchá sebevraždu.
      • George Gordon Byron (Spojené království, 1788-1824)
        • Poe byl s jeho dílem obeznámen
        • Významný autor poem (básnických povídek)
          • Vězeň chillonský – báseň o bratrech, kteří jsou z politických důvodů vězněni a postupně umírají
          • Lara – příběh mladého šlechtice, který bojuje za svobodu nevolníků a nakonec umírá
          • Džaur – příběh mnicha, který pomstil smrt své milenky a poté odešel do kláštera
        • Manfréd – veršované filozofické drama, hlavní hrdina Manfréd zaviní smrt Astarté a snaží se zbavit pocitu viny. To se mu však nedaří ani v přírodě, ani s pomocí kosmických duchů, nepomůže mu ani opat kláštera.
        • Childe Haroldova pouť – rozsáhlá lyricko-epická skladba o čtyřech zpěvech líčící putování hlavního hrdiny po různých zemích. Skladba začíná jako satira na rytířské romány a dále pokračuje jako básníkův deník.
      • Mary Wollstonecraft Shelleyová (Spojené království, 1797-1851)
        • Frankenstein – hororový román o nepochopeném monstru, které se po opakovaném nepřátelství ze strany lidí rozhodne zničit život svého stvořitele
        • Poslední člověk – sci-fi román o světě zasaženém epidemií