Gulliverovy cesty

← Český jazyk

Literární dílo (rozbor)
Titul	Gulliverovy cesty
Literární období	osvícenství
Literární druh	epika
Autor	Jonathan Swift
Literární žánr	alegoricko-satirický román
První vydání	1726 anonymně, definitivní vydání v roce 1735
První české vydání	1852 (pouze první dva díly)
Kanonické vydání	{{{vydani_kanon}}}

Děj

Cesta do Liliputu

• První část knihy začíná stručnými informacemi o dosavadním Gulliverově životě a vzdělání.
• 4. 5. 1699 se Gulliver nalodí na loď Antilopa (jako lékař). Tato loď však ztroskotá a Gulliver se jediný zachrání na neznámém ostrově.
• Probudí se připoutaný k zemi asi 15 cm vysokými lidmi, kteří jej na příkaz císaře na obřím vozidle dovezou do blízkosti hlavního města a ubytují v nejvyšší budově říše.
• Gulliver se postupně naučí liliputskému jazyku a seznámí se se zdejšími velmoži a s císařem.
• Gulliver umožní Liliputu porazit jejich odvěké nepřátele ze sousedního ostrova Blefusk uloupením blefuského válečného loďstva.
• Válka mezi oběma ostrovy je způsobena sporem o správný způsob načínání vajec – dle starodávného zvyku se vejce načínala na širším konci. Dědeček současného císaře se však při takovémto počínání pořezal a tak jeho otec pod hrozbou přísných trestů rozkázal načínat vejce na užším konci. Širokokončáci několikrát povstali a nakonec uprchli do Blefuska, které je podporovalo.
• Válka mezi ostrovy je líčena jako satira na dlouhodobé nepřátelství mezi Anglií a Francií.
• Nakonec si Gulliver Liliputy rozhněvá odmítnutím učinit z Blefuska liliputánskou kolonii, nesouhlasem s vyhubením všech širokokončáků a velkou spotřebou jídla, takže je v nepřítomnosti odsouzen k oslepení a k postupnému usmrcení hladem. O rozsudku se však doví od svého přítele a podaří se mu uprchnout do Blefuska. Najde záchranný člun ze své lodi a vydá se na moře, kde jej najde a zachrání jiná loď. Jako důkaz pravdivosti svého vyprávění ukazuje v Anglii drobný dobytek, který dostal darem od Blefuského císaře. Do Anglie se dostane 13. dubna 1702.

Cesta do Brobdingnagu

• Gulliver se znovu vydá na moře, tentokrát na lodi Dobrodruh (20. 6. 1702).
• Je členem výsadku z lodi, který má doplnit vodu, výsadek je však pronásledován obrem velkým jako kostelní věž, a tak odpluje, přičemž zanechá Gullivera na pevnině.
• Jeden z obrů Gullivera objeví a přinese jako kuriozitu svému pánovi – statkářovi.
• Statkář nejprve Gullivera ukazuje sousedům, pak všem ve městě za peníze.
• Statkářova dcera (Gulliverem nazývaná Glumdalklič) se o Gullivera stará a učí ho brobdingnagskému jazyku.
• Statkář se rozhodne vzít Gullivera na turné po říši. V jeho průběhu jej odkoupí královna. Gulliver se na královském dvoře stane oblíbenou atrakcí a baví krále, královnu i dvořany. Není zde však zcela spokojen – málem jej zahubí pes, opice apod., navíc k němu chová nepřátelství dosud nejmenší člověk v říši – královský šašek.
• Nakonec skříňku (z hlediska obřích obyvatel) s jeho bytem odnese nad moře orel a tam ji upustí. Skříňka je později zachráněna lodí, Gulliver svůj příběh dokáže např. obřím zubem jednoho královského služebníka.
• Opět se vrátí do Anglie ke své rodině, vše se mu však po nějaký čas zdá nesmírně malé.

Cesta na Laputu, do Balnibarbi, Luggnaggu, Glubbdubdribbu a do Japonska

• Gulliver 5. 8. 1706 vypluje opět na moře na lodi Dobrá naděje.
• V Tonkinu se Gulliver stane velitelem šalupy, kterou však přepadnou piráti a Gullivera vysadí v malém člunu na moře se zásobami na 8 dní.
• Gulliver dopluje na neznámý ostrov a je zde vyzvednut létajícím ostrovem zvaným Laputa.
• Obyvatelé Laputy jsou neustále zabráni do přemýšlení a potřebují pleskače (klimenole), aby je pleskáním vyburcovali ke vnímání okolí nebo k řeči.
• Gulliver se postupně naučí jazyk obyvatel ostrova, který je založen na matematice a hudbě
• Domy na Laputě jsou velmi špatně postaveny, neboť jsou projektovány matematicky tak spletitě, že je řemeslníci postaví vždy s chybami. Toto se vykládá jako kritika dobových nepraktických učenců.
• Laputa je sídlem krále vládnoucího pevnině pod ostrovem – Balnibarbi. Král si vynucuje poslušnost zastiňováním problémových měst před deštěm a sluncem a v krajním případě rozmačkáním celého města ostrovem – toto je vykládáno jako kritika tehdejší politiky Anglie vůči podrobenému Irsku.
• Ostrov ve vzduchu udržuje obří kus magnetovce, jehož pohyby se dá ostrov ovládat.
• Gulliver je postupně unaven nepraktičností zdejších obyvatel a nechá se vysadit u hlavního města Balnibardi – Lagada.
• I v Balnibardi jsou budovy stavěny a pole obdělávána velmi neprakticky podle nesmyslných a složitých plánů – téměř nic se zde tedy nevypěstuje a budovy jsou velmi nestabilní.
• Na základě doporučujícího dopisu zde Gullivera přijme velmož Mudoni, který své budovy a pole staví a obdělává jednoduše a proto je považován za sobce a omezence.
• Městská akademie zde vymýšlí nové vynálezy a postupy – vědci se zde např. snaží vyrobit střelný prach z ledu.
• Gulliver se chce vydat na ostrov Luggnagg, žádná loď tam však zrovna nemíří, a tak přijme nabídku navštívit ostrov Glubbdubdribbu.
• Všichni obyvatelé ostrova Glubbdubdribbu jsou kouzelníci, kteří jako sluhy využívají mrtvé.
• Král Gulliverovi vyvolává historické osobnosti, jako Alexandra Velikého, Julia Caesara apod., a Gulliver poznává, jak lživá je historie. Vidí také srovnání římského senátu s anglickým parlamentem, jehož členové však proti římským senátorům vypadá jako banda zlodějů a lhářů.
• Po výpravě na ostrov se Gulliver nalodí na loď do Luggnaggu.
• Gulliver je ihned po příjezdu zadržen celníkem a přiveden k audienci u krále.
• Ke zdejšímu králi se každý člověk žádající o slyšení musí plazit po břiše a přitom olizovat prach (jehož množství závisí na jeho postavení u dvora). Tohoto je užíváno i k popravám, kdy je podlaha posypána jedem.
• Někteří lidé v Luggnaggu se rodí nesmrtelní (jsou označováni jako struldbrugové), což jim Gulliver zprvu nesmírně závidí. Pozná však, že tito lidé navěky trpí všemi stařeckými nemocemi a smrt by uvítali jako milosrdné vysvobození z věčného utrpení.
• Později dostane doporučující dopis pro Japonského císaře a odplouvá do Japonska.
• Zde se nalodí na holandskou loď Amboyana, na které se dostane do Amsterodamu a odtud do vlasti.

Cesta do země Hvajninimů

• 7. 8. 1710 vypluje Gulliver jako kapitán lodi Dobrodruh opět na moře.
• Omylem vezme na palubu lupiče, kteří proti němu zorganizují vzpouru a vysadí jej na neznámé pevnině.
• Zde se Gulliver setkává s inteligentními koňmi – Hvajninimi, kteří jej postupně naučí jejich řeči.
• Tito koně jsou Gulliverovou učenlivostí nesmírně udiveni, neboť jej považují za příbuzného Jahůů – stvůr podobným lidem žijícím na ostrově (ty reprezentují iracionální, amorální a zkažený prvek lidské povahy) a nevěří Gulliverovu vyprávění, že v jeho světě jsou lidé nadřazení koním.
• Gulliver si Hvajninimi pro jejich ušlechtilost nesmírně oblíbí a naopak se mu hnusí Jahůové.
• Nakonec je Gulliver ze země vyhoštěn (neboť je podle Hvajninimů Jahů a nemůže tedy žít mezi nimi). Musí si tedy postavit kánoi a zemi opustit.
• Na ostrově, na který připluje jej objeví výsadek z portugalské lodi, která jej proti jeho vůli přepraví do Portugalska.
• Gulliver nenávidí všechny lidi a opovrhuje jimi pro jejich špatnost a proradnost, kterou si uvědomuje, když je srovná s Jahůy. Po příjezdu domů nejraději rozmlouvá s koňmi, které si koupí.

Dodatečné informace a interpretace

• Román je kritikou soudobých poměrů v Anglii a napadením nedostatků evropské civilizace. Kritizuje zkaženost a bezpráví a burcuje k boji s nespravedlností.
• Autorova vize ideální společnosti je nejvíce patrná v části Cesta do země Hvajninimů.
• Román je též parodií na tehdejší přehnané historky cestovatelů, které však byly ve své době velmi populární.
• V románu jsou alegoricky kritizovány poměry na královském dvoře v době panování Jiřího I., šarvátky anglických politických stran toryů a whigů i dlouholeté nepřátelství Angličanů a Francouzů.

Maturitní úkoly

• Téma - cesty po dalekých zemích
• Motivy - cesty, kultury, společnost
• Časoprostor - konec 17. a počátek 18. století v různých fiktivních zemích, Japonsku a Anglii, záběr díla - několik let
• Kompoziční výstavba - chronologický postup, 4 díly, dále kapitoly a odstavce
• Literární druh - epika, literární žánr - alegoricko-satirický dobrodružný román
• Vypravěč - ich-forma, personální vypravěč
• Postavy
  • Lemuel Gulliver - cestovatel, lékař a vypravěč celé knihy. Je dosti inteligentní, vcelku tolerantní k cizím kulturám, pokrokově a liberálně zaměřený.
  • Liliputský císař (Golbasto Momaren Evlame Gurdilo Šefin Mully Ulyy Gue) - neústupný, místy až krutý. Též pokrytecký - před každou popravou má dlouhou řeč o svém milosrdenství a laskavosti.
  • Glumdalklič - obyvatelka Brobdingnagu starající se zde o Gullivera, milá, starostlivá
  • Laputané a Balnibarďané - vysoce vzdělaní a intelektuálně zaměření, nicméně dosti nepraktičtí
  • Hvajninimové - obecně popisováni jako nesmírně ušlechtilí
• Vyprávěcí techniky - pouze pásmo vypravěče, slohové postupy - vyprávěcí, popisný, v menší míře i úvahový
• Jazykové prostředky - spisovný jazyk, užívání názvů vymyšlených zemí a slov z fiktivních jazyků
• Kontext autorovy tvorby a informace o autorovi
  • 1667-1745
  • Anglický spisovatel, satirik, pamfletista, básník a anglikánský kněz
  • Narozen v Dublinu, záhy po narození zcela osiřel, vychovával jej jeho strýc. Stal se tajemníkem politika a diplomata Williama Templea u nějž získal vzdělání a politický přehled. Poté, co mezi whigy nenašel pochopení pro svou kritiku přístupu Anglie vůči Irsku přešel k toryům. Později se proslavil svými politickými brožurami a pamflety.
  • Dílo
    • Bitva knih – satirický pamflet vzniklý jako příspěvek k polemice sira Templea o hodnotě klasických knih proti moderním. V alegorickém prostředí Královské knihovny se odehrává souboj mezi knihami obou skupin. Spor sice není rozhodnut, ale Swiftovy sympatie jsou na straně klasiků.
    • Pohádka o kádi – alegorická próza, která je ostrou kritikou rozdělení křesťanů do tří církví (anglikánství, katolictví a protestantství) a církevního dogmatismu. Byla přidána na Index zakázaných knih katolické církve – vyřazena z něj byla až roku 1900.
    • Deník psaný Stelle – šedesát pět dopisů, adresovaných své přítelkyni Ester Johnosonové
    • Chování spojenců v současné válce – pamflet proti britské účasti ve válce o španělské dědictví
    • Průvodce pro cizince – pamflet kritizující vládu whigů pro její neschopnost ukončit válku s Francií
    • Pláteníkovy listy – vydány anonymně, napadly pokus vnutit Irsku znehodnocenou měnu a volaly po stejné svobodě pro Iry i pro Angličany
    • Jaká byla Stella – nedokončený vzpomínkový fragment o Ester Johnsonové
    • Skromný návrh, jak předejíti, aby děti irských chuďasů nebyly břemenem svým rodičům i zemi, a jak je udělat prospěšnými pro veřejnost – satirický pamflet, ve kterém navrhuje, aby děti chudých v Irsku sloužili jako jídlo pro bohaté. Kritizuje vykořisťování Irska Angličany.
• Literární a obecně historický kontext
  • Počátkem 18. století vzniká díky rozvoji věd a společenským a politickým změnám nový myšlenkový směr - osvícenství, který je zaměřený zejména na racionalitu a víru v pokrok. Rozvíjel se zejména ve státech západní Evropy.
  • Vzniká nový literární žánr - román - epický, prózou psaný útvar většího rozsahu (zpravidla přes 40000 slov). Charakteristické je pro něj členění na odstavce a věty, výskyt vedlejších dějových linií a vývoj postav. Prvním známým románem vůbec je japonský Příběh prince Gendžiho od Murasaki Šibiku z 11. století, počátkem 18. století pak vzniká jeho moderní podoba.
  • Četba začíná v době osvícenství plnit i zábavní funkci, nejen uměleckou.
  • Zatímco v Anglii byla již v době osvícenství parlamentní monarchie a jeho výsledkem bylo tedy zejména omezování role náboženství a podpora vědeckého výzkumu, ve Francii byla stále absolutistická monarchie, a proto bylo zdejší osvícenství bojovné.
  • Významní autoři doby osvícenství
    • Daniel Defoe (Spojené království, 1660-1731)
      • Robinson Crusoe (Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoa, námořníka z Yorku) - dobrodružný román o námořníkovi, který ztroskotal na opuštěném ostrově.
    • Charles Louis Montesquieu (Francie, 1689-1755)
      • Perské listy - popis francouzské společnosti pohledem návštěvníků z Persi - dílo je výsměchem nešvarům Francouzů, zkorumpovanosti státníků a zkostnatělé církvi
      • O duchu zákonů - formulována myšlenka trojího dělení moci - moc výkonná, zákonodárná a soudní
    • Voltaire (Francie, 1694-1778)
      • Candide - satirická reakce na Leibnizovo učení o nejlepším možném světě. Naivní hlavní hrdina zde naráží na zkaženost společnosti.
    • Henry Fielding (Spojené království, 1707-1754)
      • "Romány silnice a hospody"
      • Tom Jones - osudy mladíka podstrčeného jako dítě do šlechtické rodiny, ústředním tématem díla je láska hlavního hrdiny k dceři souseda, Žofii.
    • Denis Diderot (Francie, 1713-1784)
      • Jakub fatalista a jeho pán - dílo ukazuje kontrast mezi fatalistickým, ale vysoce schopným sluhou jeho pánem. Do děje často zasahuje autor svými připomínkami. V českém prostředí je známá divadelní adaptace od Milana Kundery.
      • Encyklopedie andeb Racionální slovník věd, umění a řemesel - snaha o souhrnný popis dosavadního lidského poznání - celkem 17 svazků textu, 5 svazků dodatků. Kromě Diderota na ní spolupracovali i jiní autoři.
      • Jeptiška - román v dopisech o jeptišce Zuzaně dané proti její vůli do kláštera