1984

← Český jazyk

Literární dílo (rozbor)
Titul	1984
Literární období	literatura 20. století
Literární druh	epika
Autor	George Orwell
Literární žánr	dystopický vědeckofantastický román
První vydání	1949
První české vydání	1984 (Index)
Kanonické vydání	1991, Naše vojsko, Ema Šimečková

Worldbuilding

Děj se odehrává v Oceánii, jedné ze tří světových zemí, kterou ovládá totalitně vládnoucí Strana založená na ideologii Angsocu (anglického socialismu). Tato Strana si přísně vynucuje poslušnost občanů za pomocí mnoha sofistikovaných nástrojů – vaporizace (fyzická likvidace s odstraněním veškerých záznamů o dané osobě), techniky doublethinku (umožňující členům strany přehlížet zjevné rozpory mezi rétorikou Strany a skutečností), Ideopolicie (tajné policie hledající jakékoliv znaky odporu), dětských oddílů nazývaných Zvědové (vychovávajích děti k oddanosti Straně a podporujících udávání všech, kdo by proti ní chtěli postavit (včetně vlastních rodičů)), udržovací války (která ospravedlňuje neustálý nedostatek zdrojů a poskytuje nepřátele, na které lze odvést pozornost lidí), neustálého přepisování zaznamenaných dějin (odstraňujícího omyly Strany a ničícího záznamy o zlikvidovaných osobách), newspeaku (nového jazyka vytvořeného s cílem znemožnit kritické myšlení), obrazovek (které slouží i jako odposlouchávací zařízení) apod.

Vnějším představitelem Strany je „Velký bratr“, jejím úhlavním nepřítelem je naopak Emanuel Goldstein (přičemž o skutečné existenci těchto postav lze oprávněně pochybovat). Indoktrinace občanů je umocňována akcemi majícími za cíl podporovat zaměření negativních emocí na nepřátele (Dvě minuty nenávisti, Týden nenávisti). Stát je řízen ze čtyř ministerstev majících název kontrastní s jejich skutečnou činností – Ministerstvo pravdy (zajišťující propagandu), Ministerstvo lásky (zajišťující vyhledání a likvidaci odpůrců režimu), Ministerstvo míru (organizující vedení války) a Ministerstvo hojnosti (zajišťující dosti nespolehlivé zásobování). Hlavními hesly Strany jsou Válka je mír, Svoboda je otroctví, Nevědomost je síla (dalším důležitým heslem je pak „Kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost: kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost“. Jedinou opozicí vůči straně má být organizace nazývaná Bratrstvo, z děje knihy však nelze jednoznačně určit, zda skutečně existuje.

Strana se pravděpodobně dostala k moci po globálním konfliktu v rámci kterého došlo k masivnímu použití jaderných zbraní. Přestože jejím deklarovaným cílem bylo vysvobodit dělníky (proléty) z poroby, jejich životní podmínky se prakticky nezměnily.

Vládnoucí skupiny ve zbývajících dvou světových zemích – Eastasii a Eurasii vyznávají ideologie prakticky totožné s Angsocem a to sice „Uctívání smrti“/“Sebezapomnění“ a Neobolševismus.

Strana kromě vaporizace užívá také techniku „asimilace“ nepřátel umožňující jí za použití propracovaného systému mučení a manipulativních technik zcela změnit ideologii jejích odpůrců. Všichni přesvědčení straníci věří, že vláda Strany je věčná, přičemž za hlavní důvod, proč se Strana tak zarputile drží u moci, považují moc samu.

Děj

Hlavní hrdina Winston Smith, pracovník Ministerstva pravdy upravující staré tiskoviny tak, aby korespondovaly s aktuální rétorikou Strany, s její ideologií skrytě nesouhlasí a začne si psát deník, do něhož si zapisuje své myšlenky. Za důkaz falzifikací praktikovaných Stranou Winston považuje viděnou fotografii několika „zrádců“ na schůzi Strany v New Yorku. Tito „zrádci“ se totiž v následujících soudních procesech přiznali, že v danou dobu byli na Sibiři, kde měli kolaborovat s Eurasií. Jedinou naději na změnu poměrů Winston vidí v prolétech, kteří Stranou nejsou tolik kontrolovaní. Současně má dojem, že nalezl částečně spřízněnou duši v členovi vnitřní Strany O‘Brienovi, o kterém si myslí, že by mohl být členem Bratrstva. Pokouší se porovnat kvalitu života před Revolucí a po ní, při tomto snažení však naráží na nesouvislost vyprávění prolétů-pamětníků. Ve starožitnickém obchodě, v němž si prve koupil sešit pro psaní deníku, se seznámí s postarším panem Charringtonem, se kterým debatuje o historii a starých říkankách. Při cestě domů spatří dívku, které si dříve všiml při Dvou minutách nenávisti a o které si myslí, že je udavačka, či agentka ideopolicie. Je si vědom skutečnosti, že dříve či později bude za svůj ideozločin zatčen.

Čtyři dny po návštěvě starožitnictví Winston na chodbě opět potká onu dívku, která úmyslně zakopne a vloží mu do ruky vzkaz se sdělením, že jej miluje. Později se Winstonovi podaří sjednat s dívkou schůzku v soukromí na ukryté mýtince na venkově. Zde se doví, že se dívka jmenuje Julie a že stejně jako on nenávidí Stranu, která jí dle jejího pohledu brání ve spokojeném životě. Winston se za účelem častějších schůzek s Julií rozhodne pronajmout pokoj přiléhající k vetešnictví pana Charringtona. Mezitím jej na chodbě na Ministerstvu pravdy kontaktuje O‘Brien a pod záminkou předání nového vydání Slovníku newspeaku mu sdělí svou adresu. Winston se při schůzkách s Julií rozpomínání na své dětství, kdy kvůli své chamtivosti bral své matce a malé sestře jídlo. Později Winston s Julií navštíví O‘Briena, který jim sdělí, že Goldstein a Bratrstvo skutečně existují a slíbí, že jim bude zapůjčena Goldsteinova Kniha. Mezitím se (podle všeho již poněkolikáté) změní politická situace a Oceánie začne místo s Eurasií válčit s Eastasií, což znamená nutnost rozsáhlého falšování minulosti. Nakonec Winston konečně dostane v práci volno a má tedy čas nahlédnout do Goldsteinovy Knihy s titulem Teorie a praxe oligarchického kolektivismu. Tato kniha popisuje uspořádání světa a způsob, jakým se Strana drží u moci. Winston se však nestačí dočíst, co mělo být motivem pro převzetí moci Stranou, neboť Julie usne a on se rozhodne učinit totéž. Brzy po probuzení jsou oba zatčeni.

Winston je převezen do vězení, kde v cele postupně potkává Amplefortha a Parsonse. Poté pro něj přijde O‘Brien s dozorcem a začne kolo výslechů, při kterých je nejprve používáno zejména krutého mučení, později pak manipulativních technik. Nad průběhem těchto výslechů dohlíží O‘Brien, který je od určitého bodu provádí osobně v místnosti vybavené mučícím zařízením vyvolávajícím silnou bolest. U Winstona je postupně navozován pocit důvěry a lásky k O‘Brienovi podobný Stockholmskému syndromu. Poté, co je úspěšně indoktrinován stranickou ideologií, se jeho situace zlepší. Stále se však nedokáže zbavit myšlenek na Julii a nadále nenávidí Velkého bratra. Za účelem definitivního podřízení straně je přiveden do místnosti 101, kde je vystaven své největší fóbii – krysám. Když je mu vyhrožováno možností přímého kontaktu s nimi, zradí v zoufalství Julii přáním, aby posloužila jako zástupná oběť.

Poté, co je Winston definitivně převrácen na ideologii strany, je propuštěn a tráví čas posedáváním v kavárně U Kaštanu. Dokonce se náhodou setká s Julií, jejich znovushledání je však spíše trapné a rychle skončí. Winston je upřímně potěšen zprávami o válečných úspěších Oceánie a miluje Velkého Bratra. Za samotným textem díla pak následuje dodatek o Newspeaku, který o něm a o Straně pojednává zásadně v minulém čase. Toto je některými kritiky vykládáno jako záměrné naznačení skutečnosti, že diktatura Strany byla nakonec svržena. Současně však může jít jen o stylistické oddělení textu dodatku od zbytku díla (dodatek by těžko mohl být psán v prostředí Oceánie, což by užití přítomného času naznačovalo).

Maturitní úkoly

• Téma – život v totalitní společnosti
• Motivy – totalita, mučení, socialismus
• Časoprostor – dle Winstonova odhadu v roce 1984 v Londýně, záběr díla – roky
• Kompoziční výstavba - chronologický postup s vloženými retrospektivami, kapitoly a dále odstavce, věty
• Literární druh – epika, literární žánr – dystopický vědeckofantastický román
• Vypravěč – er-forma, vypravěč je zaměřen zejména na Winstona (v tomto ohledu je vševědoucí)
• Postavy
  • Winston Smith – hlavní postava, pracovník ministerstva pravdy. Postupně se u něj stupňuje frustrace ze života v totalitě, což vyústí v jeho revoltu vůči Straně.
  • Syme – filolog, zabývající se sestavováním slovníků newspeaku. Je poněkud sadistický (vyžívá se ve věšení zajatců apod.) a současně je zcela zaujat likvidací „přebytečné“ slovní zásoby, která je v newspeaku nepotřebná. Kvůli své přílišné otevřenosti je vaporizován.
  • Parsons – Winstonův soused, poněkud omezený a neohrabaný. Je též zatčen, neboť ze spaní řekl „Pryč s Velkým bratem!“
  • Julie – Winstonova milenka, též odpůrkyně strany, nicméně spíše z požitkářských, než politických důvodů.
  • Pan Charrington – mile vystupující postarší majitel vetešnictví. Zpočátku jedná jako důvěrník Winstona s Julií, později se ukáže, že je agentem ideopolicie (a že je výrazně mladší).
  • O‘Brian – příslušník vnitřní strany vydávající se za člena Bratrstva. Ve skutečnosti se jedná o přesvědčeného straníka, který se při výsleších Winstona neštítí využívat dosti nevybíravých prostředků.
  • Wilsher – Winstonův kolega, nedůležitý pro děj
  • Ampleforth – básník, je zatčen poté co v jedné z básní z estetických důvodů ponechá slovo Bůh
  • Katherine – Winstonova žena, zarytá přívrženkyně strany. Když nebyla s Winstonem schopná zplodit potomka, rozešla se s ním.
• Vyprávěcí techniky – pásmo vypravěče (které převažuje), přímá řeč (nejčastěji dialog), slohové postupy – uplatňují se všechny slohové postupy – informační, vyprávěcí, výkladový, popisný i úvahový
• Jazykové prostředky – spisovný jazyk, časté použití novotvarů (newspeak, vaporizace, ideozločin…)
• Kontext autorovy tvorby a informace o autorovi
  • 1903-1950
  • Britský novinář, esejista, spisovatel demokratické levicové orientace
  • Vlastním jménem Eric Arthur Blair
  • Narodil se v britské koloniální Indii, když mu byl jeden rok, byl přesídlen do Anglie. Pseudonym si vybral podle říčky Orwell nacházející se v blízkosti jeho bydliště v Oxfordshiru. Vystudoval Eton, pracoval pro Indickou imperiální policii v Britské Indii. Zde začal mít odpor k imperialismu a začal se přiklánět k levicovým ideologiím. Později se vrátil do Evropy, kritizoval fašismus. V roce 1936 se zapojil do španělské občanské války, bojoval na vládní straně a byl těžce raněn. Později onemocněl tuberkulózou, pročež se nemohl aktivně účastnit druhé světové války a roku 1950 na ni zemřel.
  • Ve svém díle se věnoval totalitním ideologiím.
  • Dílo
    • Barmské dny – Orwellova prvotina inspirovaná jeho službou v Barmě
    • Hold Katalánsku – zážitky z Orwellovy účasti ve Španělské občanské válce
    • Farma zvířat – román alegoricky popisující Stalinovu diktaturu v Sovětském svazu. Na farmě proběhne revoluce spočívající ve vyhnání lidí, původně celkem liberální politický systém se však brzy zvrhne ve tvrdou diktaturu.
• Literární a obecně kulturní kontext
  • Dystopická (antiutopická) literatura upozorňující na hrozby, kterým čelí (či by mohla čelit) lidská civilizace, zejména na hrůzy totality
  • Další autoři dystopické literatury
    • Herbert George Wells (Spojené království, 1866-1946)
      • Stroj času – román o muži, který se přenese do vzdálené budoucnosti, kdy na Zemi žijí dvě rasy – Eloánové a Morloci. Morloci Eloány zásobují a umožňují jim tak bezpracný život, současně si však mezi nimi v noci vybírají oběti k lidožravým hostinám.
      • Ostrov doktora Moreaua – vědeckofantastický román o doktorovi experimentujícím s proměnou zvířat v lidi
      • Válka světů – román popisující invazi marťanů do Anglie
    • Aldous Leonard Huxley (Spojené království, 1894-1963)
      • Konec civilizace (Překrásný nový svět) – román popisující vysoce konzumní společnost založenou na predeterminaci lidí k určité třídě a práci. Dílo je vnímáno jako částečný protiklad románu 1984 (ideologie popisované společnosti je silně kapitalistická a založená na konzumu a nevázanosti).
    • William Golding (Spojené království, 1911-1993)
      • Pán much – alegorický příběh o skupině chlapců ztroskotavších na opuštěném ostrově, kteří se pokouší vybudovat demokratickou společnost. Pod vlivem manipulativního Jacka se však její řád začíná rozpadat a společenství neodvratně spěje k jeho osobní diktatuře.
    • Ray Bradbury (Spojené státy, 1920-2012)
      • 451 stupňů Fahrenheita – román popisující diktaturu podporující u občanů povrchní způsob zábavy oproti knihám, které jsou zakázané a jsou aktivně páleny.
      • Marťanská kronika – cyklus povídek popisujících kolonizaci Marsu, během které se projevují špatné lidské vlastnosti. Nálady ve společnosti nakonec vedou až ke globálnímu konfliktu, který s nejvyšší pravděpodobností vyhladil život na Zemi.